Klepačov u Blanska - neoficiální webové stránky

Tělovýchova a mládež – Skautské hnutí, tábory

Počátky skautingu na Klepačově

Jestliže chceme mluvit o počátcích současného skautování na Klepačově, je třeba se vrátit až do září roku 1983, kdy se úkolu vést dorost tehdejší ZO Svazarmu na Klepačově ujal Roman Skalický. Tehdy vytipoval klepačovské chlapce ve věku od 8 do 14 let, kteří by měli zájem o činnost v oddíle se zaměřením na život v přírodě ve stylu známého amerického zálesáka Ernesta Thompsona Setona, a rozeslal mezi ně oběžník, kterým je zval na první schůzku.

Jak už to bývá, někteří pozvaní přišli, někteří ne, ale do prázdnin se podařilo sestavit desetičlennou družinu Lišáků, která v červenci 1984 vyrazila na svůj první stanový tábor (společně s podobně zaměřeným oddílem z Brna) do Stálkova u Slavonic. Celý měsíc chlapci prožili společně uprostřed krásné přírody Českomoravské vrchoviny, mnozí vůbec poprvé na tak dlouho z domu. Na stálkovské tábořiště se pak společně s „Brňáky“ jezdilo rok co rok až do léta 1993.

Tábory

Jednotlivé tábory dostávaly svoje jména podle legendy, na jejíž motiv se hrála během celého tábora etapová hra. Tvrz, Kotva, Atlantida, Opravdoví kluci, Ave, Charlie, Artuš, Iši, Ztracený svět, Medicinman a další. Každý, kdo zde prožil alespoň jeden tábor, na Stálkov určitě nikdy nezapomene. Další osudy oddílu se doprovázel postupný odchod starších členů a příchod chlapců nových. Co se nezměnilo, byl hlavní vedoucí Roman Skalický, kterému od roku 1987 začala pomáhat také nová tvář v oddíle i na Klepačově - Olda Zapletal.

Po roce 1989 a obnovení skautské organice vyvstala otázka, co dál. Nakonec se jaře roku 1990 registrací části někdejší ZO Svazarmu na Klepačově vedené Romanem Skalickým vznikl 8.skautský oddíl Lovci Blansko. Roman se stal také prvním vůdcem oddílu. Zároveň vznikla také dívčí odnož oddílu vedená Lenkou Flekovou-Sládkovou. Oddíl se v prvním roce své činnosti značně rozrostl, byly vytvořeny čtyři samostatné družiny - mladších děvčat (světlušek), mladších chlapců (vlčat), starších děvčat (skautek) a starších chlapců (skautů). Činnost probíhala odděleně s výjimkou 2 - 3 celooddílových výletů. Řady vedoucích rozšířili Ivo Fajman, Kamil Polák a Naďa Handlová.

V létě roku 1991 se konaly první skautské letní tábory - děvčata tábořila u Náměště nad Oslavou a chlapci v Kozárově u Lysic. Cílem ve věci táborů však bylo vlastní stálé tábořiště. V roce 1993 se na popud Oldy Zapletala, tehdejšího hospodáře oddílu, začalo budovat v Radlicích u Dačic a v roce 1994 se zde naplno „rozjelo“ táboření - chlapci jako už předtím na Stálkově tradičně na měsíc, děvčata na 14 dnů.

S léty sice oddíl trochu zeštíhlel, původně 2+2 chlapecké a dívčí družiny se sloučily na 1+1, také ve vůdcování vystřídal Romana Skalického v roce 1996 Libor Skoupý - Kluzó. Činnost našeho skautského oddílu se odvíjí podle skautského zákona, který přinesl do skautingu jeho zakladatel Robert Baden-Powel.

Skautský zákon

Skaut je pravdomluvný.
Skaut je věrný a oddaný.
Skaut je pracovitý a pomáhá jiným.
Skaut je přítelem lidí dobré vůle a bratrem každého skauta.
Skaut je zdvořilý.
Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských.
Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců.
Skaut je veselé mysli.
Skaut je hospodárný.
Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích.

Skautský rok

Skautský rok začíná stejně jako školní rok v září a vrcholí letním stanovým táborem. Během roku se pravidelně každý týden konají schůzky (chlapci v úterý, děvčata v pátek). Na schůzkách je čas rovnoměrně rozdělen mezi získávání nových znalostí a dovedností ze skautské a zálesácké praxe (morseovka, uzly, topografické značky...) a hry. Scházíme se v naší klubovně, která se nachází ve dvoře dělnického domu na Klepačově. Pokud je to ale jen trochu možné, vyrážíme na hřiště nebo do lesa. Každý měsíc se dále vydáváme na výpravy (jedno či více denní) do bližšího i vzdálenějšího okolí. Z poslední doby lze uvést výpravu na Jesenicko, Moravskotřebovsko, hrad Cimburk u Koryčan a mnoho dalších. V našem oddíle jsou registrováni členové a členky ve věku 7 až 15 let. Starší buď odcházejí nebo se stávají součástí vedení oddílu. V současné době má náš oddíl 8 členů starších 15-ti let. Náš oddíl patří mezi malé skautské oddíly, věříme však, že i do budoucna se najdou děti, které hledají to, co jim můžeme nabídnout - přátelství a neopakovatelné zážitky z pobytu v přírodě.

Tábor Trestanci 2006

Tábor začal v pátek 28.7. 2006 odpoledne slavnostním ohněm, při němž byla představena i celotáborová hra. Letos se jmenovala Trestanci a byla živou variací na stolní hru Dračí doupě, tedy v podstatě fantasy svět. Cílem hry bylo po splnění řady úkolů projít nástrahami bájného světa a nakonec projít správnou bránou a tím vyjít do svobody. Každý osobně měl přitom zlepšovat svoje schopnosti a plnit zkoušky (činy), umožňující mu následně být platnějším při plnění jednotlivých etap táborové hry. Všichni členové družiny na táboře byli, s ohledem na snahu o vyrovnané síly táborových družin byli rozděleni do dvou táborových družin - Vyhnanců a Odpadlíků.

Do středy probíhalo vše za jasné letní oblohy. Každý den bylo odpoledne koupání. Postupně se začalo ochlazovat, což ze začátku působilo spíše příjemně. Bohužel ve čtvrtek dopadly první dešťové kapky a až do neděle se nám už sluníčko neukázalo. Naštěstí v přestávkách mezi deštěm bylo možno odehrát alespoň naplánované etapové hry. Jinak se většinou zpívalo nebo se vyráběly rukodělné výrobky ze dřeva nebo se šily plátěné váčky.

Nedělní odpoledne bylo spojeno s návštěvou rodičů a počasí se na ten čas vyznamenalo: svítilo sluníčko a tak vše působilo najednou zase idylicky. Díky tomu i přes četná nachlazení nikdo z tábora předčasně neodjel. Jakmile však rodiče opustili tábořiště, znovu se stáhly mraky a večer už poprchávalo. Co to však bylo oproti pondělí! Na to totiž bylo naplánováno zahájení dvoudenního výletu. Provazy deště pondělního rána nás však nakonec donutily změnit naše plány pouze dílčím způsobem. Pěší část výletu byla redukována pouze na cestu na vlak (cca 6 km), kterým jsme se dostali po hodině cesty do Moravské Třebové. Tam se nám totiž podařilo narychlo vyjednat možnost přespání v klubovně tamního skautského oddílu (ještě, že zatím funguje „skaut skautu bratrem“). Přes relativně malou vzdálenost na venkovské nádražíčko se ale kvůli padající vodě málo komu podařilo zachovat si suché boty. Naštěstí největší průtrž mračen přišla až jsme do vláčku nastoupili. V Moravské Třebové jsme se ubytovali a uvařili si teplý oběd. Počasí se kolem 15. hodiny nakonec přeci jen trochu zlepšilo a tak bylo možno vyrazit do ulic za plněním úkolů týkajících se místních pamětihodností (nakresli bránu zámku, zjisti, jaké sochy světců jsou ve farním kostele apod.). Na 18,00 se podařilo vyjednat na dvě hodiny návštěvu místního bowlingového klubu, což vzbudilo všeobecné nadšení.

V úterý ráno se počasí podobalo tomu z rána minulého dne. Naštěstí už bylo možno vyrazit na návštěvu muzea a zámku (v pondělí bylo, jako je to obvyklé u památek, zavřeno), takže dopoledne jsme se kochali orientálními sbírkami a renesančním stavebním uměním, jedním z nejstarších v Zaalpí. Po poledni jsme už jen za drobného poprchávání došli na vlak, kterým jsme se vydali na zpáteční cestu. Úterních 6 km od nádraží do tábora proběhlo přeci jen už bez deště. Ten se dostavil až kolem 19. hodiny, takže se večer znovu zpívalo. Přeci jen se ale od našeho návratu z dvoudenního výletu počasí postupně zlepšovalo a pátek bylo možno již považovat zase za příjemný letní den. Díky tomu se nám podařilo dokončit všechny úkoly etapové hry. Za zmínku stojí zejména divadelní představení v délce minimálně 10 minut na libovolné téma ve verších. Představení byla připravována celé středeční dopoledne a také část odpoledne. Od 15, 00 se pak konaly postupně obě produkce. První z her pojednávala o loňské technoparty Czech Tech a jejím předčasném ukončení, druhá byla historickou tragedií (ovšem větší část představení se obecenstvo smálo:-)) o tom, jak se dvorní šašek a špicl ujali vlády po neschopném králi.

Celotáborová hra vyvrcholila závěrečnou cestou za pokladem, při níž měly táborové družiny obejít 5 kontrol, kde na ně čekaly zašifrované zprávy s úkoly a popisem cesty k další kontrole. Cesta měla cca 25 km. Závěrečný poklad vyhrála družina Odpadlíků, která si v táborovém bodování vedla celou dobu hůře a navíc ji stíhala jedna pohroma za druhou (rádce se při noční hře poranil na koleni a několik dní nemohl běhat, 2 kluci v průběhu tábora onemocněli). Byla to pro ni tím pádem určitá satisfakce. V pátek večer také Petr, Roman, Martin a Michal po skončení táborového ohně složili skautský slib. Fotografie: tábořiště, dětské osazenstvo, zapalování táborového ohně, konec táborového ohně, tábořiště, srub.

Tábor u Kochova

Již druhý rok se oddíl vypravil na tábořiště u Kochova. Základna je již téměř hotová, takže i když hodně pršelo, měli jsme nad sebou střech srubu. Před táborem byl roverský týden, kdy starší z oddílu dostavovali co bylo k táboření nutné. Na tábor samotný jelo 18 dětí a 4 dospělí. Letos byla na programu etapová hra podle knihy J.R.R. Tolkiena "Hobit", takže jsme si hráli na hobity, skřety, elfy .... Vše proběhlo bez problémů a ke spokojenosti všech zúčastněných.