B A D A T E L N A  2 0 2 5

 

Úvod | Cihlářství | Doprava | Hraničníky | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní Pozorovatelny | Vojenství | Odkazy | Regionalia


Home | Brickmaking | Transportation | Boundary stones | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military | Links


Hraničníky

Boundary stones

Summary: This section contains articles dedicated to old border stones in the Blansko region, which date from the 18th to the 20th centuries. Articles marked with asterisk (*) contain a brief English summary. For more details on photos, feel free to contact me.  In general, boundary stones (border stones) mark linear or area boundaries in the terrain. Other names used are boundary sign, boundary marker, stone boundary marker, etc. Boundaries were marked in the terrain with cuts in trees, piles of stones and boundary markers, which were the most durable. In the past, they usually ran along boundaries, watercourses, edges of vegetation or other lines. Gradually, boundary stones began to be placed at important points on the boundaries. If the estate or a family was richer, the stones also had initials carved into them and sometimes the year of burial in the ground.

Many literary sources mention one aspect of placing boundary stones in the terrain, which is unusual and even bizarre from today's perspective. Together with a representative of the authorities, young boys from the respective village walked along the border. At the places where boundary piles were stacked or boundary stones were set, these boys received a whipping "so that they would remember the place well". Most of the borderstones in the area were made from Kulm greywacke, which is a very hard and weather-resistant grey rock. Other material include Devonian limestone and sandstone. Border stones tend to have the shape of a downward-widening block, which is more or less worked in the upper part. This part usually contains a designation, for example the abbreviations of the estate: HR (Herrschaft Raitz, estate of Rájec), HB (Herrschaft Blansko, estate of Blansko), HP (Herrschaft Pozoritz, estate of Pozořice), HW (Herrschaft Wischau, Estate Vyskov), FL (Fürstetum Liechtenstein, principality of Liechtenstein) or MZ (perhaps Monasterium Zabrdowitz, Monastery of Zábrdovice). Lower part of the boundary stone, which is buried in the ground, is usually significantly wider (pear-shaped), unworked and primarily served to firmly anchor the stone in the ground. 

V této sekci najdete informace o historických hraničních kamenech (hraničnících). Obecně můžeme hraničníky nazývat jakékoliv hraniční kameny vytyčující v terénu hranice liniové či plošné. Další používané názvy jsou hraniční znak, hranečník, kamenný mezník, apod. Odbornější definice říká, že tyto geodetické hraniční znaky se používají ke stabilizaci (označení) lomových bodů hranice pozemku/parcely. Samotné slovo mezník, hraničník pochází od slov vyjadřujících hranici, tedy meze, hradby, hradnice (hromady kamení). Účelem vyznačení hranic v terénu bylo především omezení příhraničních sporů a krádeží na cizích pozemcích. Hranice se proto vyznačovaly v terénu záseky do stromů, hromádkami kamení a hraničníky, které byly nejtrvanlivější. Vedly většinou v minulosti podél mezí, vodotečí, krajů porostů či jiných linií. Postupně se začaly do významných bodů hranic umisťovat hraniční kameny. Pokud bylo panství nebo nějaký rod bohatší, měly kameny i vytesány iniciály a někdy i rok zakopání do země.

Množství literárních pramenů zmiňuje jeden z dnešního pohledu neobvyklý až bizarní aspekt umisťování hraničních kamenů do terénu. Společně se zástupcem úřední moci (většinou rychtářem) šli po hranici mladí chlapci z příslušné vesnice. Na místech, kde byly naskládány hraniční hromádky nebo osazeny hraniční kameny, dopsali tito hoši výprask „aby si místo dobře zapamatovali“. Některým z nás se jistě vybaví lidové rčení „ dostat na pamětnou“. Zdá se, že má původ právě v podobných zvycích, které v době neexistence přesných záznamů měly snad zajistit předávání informací z generace na generaci. Je logické, že se zavedením stabilního katastru v polovině 19. století přestaly být tyto „pamatovací“ výprasky nutné, kameny byly prostě zaneseny do mapových podkladů pro pozdější použití. Tento článek popisuje zajímavé kamenné mezníky na Blanensku, které pochází z 18. až 20. století.

Materiál hraničníků: nejčastěji kulmská droba, což je hornina velmi tvrdá a odolná vůči povětrnostním vlivům. Má charakter málo vytříděného pískovce, vzniká v mořském prostředí a je tvořena převážně úlomky (drobky, odtud jméno) horninotvorných minerálů (křemen, živec, slídy, akcesorie). Typická barva drob je šedá. Droby tvoří v naší oblasti například podloží Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku.  Těží se například v Lulči či v Baldovci. Někdy mívají kulovitou odlučnost a jsou pak používány jako efektní prvek v zahrádkách a na veřejných prostranstvích. Mohou obsahovat úlomky jiných vyvřelých nebo metamorfovaných hornin (xenolity). Z drob bylo vyrobeno 99 % všech nalezených hraničních kamenů v naší oblasti. Vzácné jsou hraničníky z šedého devonského vápence (u kamenů FL v oblasti vojenského újezdu Březina) a z jemnozrnného nažloutlého pískovce nejasného stáří. (Bylo by jistě zajímavé zjistit provenienci materiálu používaného dříve k výrobě hraničních kamenů. Toto interdisciplinární téma z oblasti petrologie-historie dosud čeká na své zpracování.)

Hraničníky mívají tvar směrem dolů se rozšiřujícího se bloku, který je v horní části více či méně kamenicky opracován. V této části bývá umístěno označení, například zkratky panství: HR (Herrschaft Raiz, panství Rájec), HB (Herrschaft Blansko, panství Blansko), HP (Herrschaft Pozoritz, panství Pozořice), HW (Herrschaft Wischau, panství Vyškov), FL (Fürstetum Liechtenstein, knížectví Liechtenštejn) nebo MZ (snad Monasterium Zabrdowitz, Klášter Zábrdovice). Pod tímto textem je ve většině případů číslo hraničníku v dané liniové řadě nebo letopočet jeho postavení. Spodní část hraničníku, která je zakopána v zemi, je většinou výrazně širší (hruškovictý tvar), neopracovaná a primárně sloužila k pevnému ukotvení kamene v zemi.

Kameny byly bohužel často poškozeny technikou při těžbě dřeva, vyvaleny ze svého lože a volně ponechány na zemi. Badatelé a milovníci historie (včetně autora těchto stránek) se je snaží opět postavit na původních místech.


Hraničníky – Blansko (Boundary stones – Blansko)*

Hraničníky – Drahany (Boundary stones – Drahany)*

Hraničníky – Holštejn (Boundary stones – Holstejn)*

Hraničníky – Jedovnice (Boundary stones – Jedovnice)*

Hraničníky – Kotvrdovice (Boundary stones – Kotvrdovice)*

Hraničníky – Krásensko (Boundary stones – Krasensko)*

Hraničníky – Lipovec (Boundary stones – Lipovec)*

Hraničníky – Olomučany (Boundary stones – Olomucany)*