Hraničníky – Vranov
Boundary stones – Vranov
Summary: The article describes boundary stones that can be found in Vranov village area. For more details on photos, feel free to contact me.
Vranov u Brna se může pochlubit zajímavou historii spojenou s rodem Liechtenštějnů. Velmi známý je komplex kláštera sv. Františka z Pauly s kostelem Narození Panny Marie a hrobkou Liechtenštejnů zbudovanou v polovině 19. století. Okolí Vranova ukrývá i množství hraničních kamenů, které jsou díky unikátní poloze uprostřed lesů zachovány v hojném počtu a vytváří několik téměř kompletních linií. Hraniční kameny u Vranova zpracoval velmi podrobně kolega Martin Plšek, který zpracoval GPS pozice hraničníků dle dostupných podkladů a sestavil interaktivní mapu kamenů v terénu. M. Plšek k situaci u Vranova uvádí:
Podle nálezů v terénu si Lichtenštejni majetek obehnali hraničními kameny v letech 1739 a 1763, tedy dlouho před Josefínskými reformami. Rok 1763 bývá vztahován k 1. vojenskému mapování území rakouského císařství (bez podrobného měření). Rok 1824 je počátkem budování triangulační zeměměřičské sítě na Moravě. V té době také zřejmě dochází k přebudování severní hraniční linie novými hraničníky. Impulzem mohly být potřeby II. vojenského mapování i přesnější zaměřování pozemků v krajině pro účely právě vznikajícího Císařského stabilního katastru (historický předchůdce dnešního katastru nemovitostí). Jižní úsek hranice byl dle údajů na kamenech kompletován v roce 1837. Na dochovaných katastrálních mapách Vranova z roku 1826 jsou severní hraničníky umístěny v lomových bodech hranice a nesou označení SB HP 1763. Stejně tak v katastrální evidenci z roku 1893. Zajímavostí může být, že na mapách ze stejného období, ale z pohledu okolních obcí, jsou označeny SB HP 1824. Nalezené mezníky tedy od sebe oddělovaly jednotlivá feudálních panství. Takto vytvořená linie se stala podkladem pro vznik katastrálních území, jaká známe dnes. V podstatě, jak to tehdy pánové vytyčili, tak to zůstalo do současnosti.
Vranovsko-křtinský areál představuje bývalé Pozořické panství (Herrschaft Pozoritz) knížectví Lichtenštejnského (Fürstentum Liechtenstein). Severní hranice sousedila s Panstvím kuřimským (Herrschaft Gurein), které toho času spadalo pod město Brno (Stadt Brünn). Jižním sousedem bylo Staré Brno (Herrschaft Alt Brünn). Kameny jsou z vranovské strany číslované. V severní části mají zpravidla vytesané znaky FL SB HG a někde i letopočet 1824. V jižní části pak symboly FL HAB a letopočet 1837. Podél cest nebo potoka jsou mezníky v páru po obou stranách ve vzdálenosti cca 4,1m. Protilehlý kus nese povětšinou označení HP SB 1824 (sever), popř. HP HAB 1837 (jih) a je bez čísla.
Vranovské hraničníky jsou unikátní i komplexností svých nápisů. M. Plšek uvádí, že podél hranice se lze setkat s následujícími označeními:
• S.B. – Stadt Brünn (město Brno)
• HG – Herrschaft Gurein (Panství kuřimské)
• FL – Fürst von Liechtenstein (kníže Lichtenštejn)
• HP – Herrschaft Pozoritz (Panství pozořické)
• FS – Fürst von Schönburg-Hartenstein (kníže Schönburg-Hartenstein)
• HAB – Herrschaft Alt Brünn (Panství Staré Brno)
• HR – Herrschaft Rzeczkowitz (Panství Řečkovice)
V tomto článku si uvedeme některé zajímavé ukázky hraničníků v okolí Vranova. Nejprve kameny nalezené přímo v obci. U křížku v jižní části obce je pěkně zachovalý hraničník FL 185, kde jsou písmena FL zřetelně vysekána přes starší číslo 148.
Velmi zvláštní hraničník s písmeny SV se nachází u silnice směrem na Blansko v horní části obce. Je zhotoven ze zcela netradičního materiálu – světle béžového vápence druhohorního či třetihorního stáří. Na první pohled vypadá velmi „čerstvě“, povrch kamene je bez patiny, bez lišejníku. Pravděpodobně by nebyl důvod považovat ho za historický hraničník, kdyby ovšem autor nenalezl kousek od motokrosového areálu fragment kamene ze stejného materiálu s patrným písmenem V. Zůstává otázkou, zda tyto kameny souvisí nějak s církevní historií Vranova nebo se opravdu jedná o novodobé výtvory.
Nyní si uvedeme některé zajímavé hraničníky v linii, která začíná severně od motokrosového areálu, míří lesním terénem k silnici 379 (Lipůvka – Blansko) a zde končí poblíž bývalé hájovny. Jedná se o kameny FL 64 1824 HG (s podivnou čárkou vysekanou před číslem 64), FL 61 S.B. 1763 (jednička u letopočtu má tvar šipky nahoru).
Prameny
Webové stránky Martina Plška: https://plsek.eu/liechtenstein.html