Cvičení v Dolní Rožínce

2. března jsme byli jako každý rok cvičit v dýmnici na báňské záchrance v Dolní Rožínce. Minulý rok jsme s ohledem na naše kolegy z Petrovic neprováděli zadýmení, ale letos bylo naznáno, že bez kouře to není ono, a tak se zakuřovalo. Nutno říci, že bez ohledu na hasiče z Útěchova, kteří tam byli poprvé. V některých chvílích byla viditelnost taková, že když si člověk dal ruku na zorník masky, chvilku přemýšlel, co že to je. Po této zkušenosti jsme naznali, že se v dohledné době opět sejdeme a budeme si hrát na opravdové hasiče v požární štole.

Požár trávy a keřů v Lažánkách

10. března jsme hrdinsky zdolávali požár trávy a křoví nad Lažánkami. Byl to nejen pohotově provedený zákrok, ale i sportovní výkon, protože jsme k požáru lezli do více než 100 metrů vysoké stráně.

Požár blanenské sokolovny

18. března v pozdních večerních hodinách začala hořet Sokolovna v Blansku. Protože naše imobilita (to znamená, že ať se snažíme, jak chceme, auto nedostaneme) vylučuje nasazení našich výkonných čerpadel, takže jsme celou noc v sestavě 1+1 dopouštěli cisterny blanenských hasičů i přispěchavších hasičů ze širokého a dalekého okolí z pravděpodobně jediného funkčního hydrantu v Blansku u Univy. Povolat některý mobilní sbor na zřízení čerpacího stanoviště na Svitavě bylo zřejmě nad síly operačního střediska a tak se u hydrantu občas tvořily fronty jako za soudruhů na maso. 

Sběr šrotu

23. března proběhl již tradiční hasiči organizovaný sběr železného šrotu.

Kontrola vodních zdrojů na Klepačově

Protože u nás máme problém s vodou ještě větší, tak jsme hned jak povolily ledy, udělali opětovnou kontrolu vodních zdrojů v naší obci. 24. března jsme zjistili, že situace na Klepačově je následující: maximální možný odběr vody z hydrantů v horní části obce je 120 litrů za minutu, což by možná stačilo na zalévání zahrady. Na spodním konci je sice možný značný odběr, ale jen několik minut, než vypustíme všechnu vodu z vodovodního řádu, a po celé obci potom teče několik dní z vodovodních kohoutků rez a bahno. Na základě těchto každoročně prověřovaných (a hlášených na odpovědná místa) skutečností jsme opět naznali, že vodovod nás nespasí. Další vodní zdroje, které máme, jsou dvě podzemní nádrže vybudované v dávných dobách našimi předky na obou koncích obce. Jedna u spodní autobusové zastávky je betonová na 30 kubíků vody a pamatuje Masaryka. Ještě před pětadvaceti lety bývala plná vody. Jenže buď byl beton vždycky špatný, ale okolní zem stále plná vody, takže hladina v ní neklesala, a po výstavbě kanalizace se okolní půda odvodnila čímž klesla voda i v nádrži, nebo se zhoršily izolační vlastnosti nádrže. Letos v ní bylo vody sotva pětina. Co jsme do ní loni napustili, tak zmizelo. Oprava je nedohlednu, protože se Městský úřad v Blansku nemůže dohodnout s vodovody koho nádrž je, a kdo by měl tuto opravu provést. Druhá nádrž je ocelová o obsahu 16 kubíků. Ta zatím naštěstí drží, ale jak dlouho? Pamětníci s dojetím vzpomínají, jak ji tam po válce usazovali, a to už byla odněkud vyřazená. Zásadní nevýhodou obou nádrží je, že je napřed musí někdo napustit. Spodní napouštěl vždy za vydatných dešťů, náš velitel ze tří kubíkových nádrží, co má pod okapy. Horní nádrž se napouští ze dvou studní, z nichž jedna je sice 20 metrů od nádrže ale nikdy v ní nebylo víc jak dva metry vody, což je při průměru 90 cm něco přes kubík, a natéká i několik dní. Druhá je od nádrže asi 200 metrů, ale je hluboká 18 metrů. Pokud je mokro, tak v ní bývá i 15 metrů vody, což je při průměru 80 cm asi 7,5 kubíku. Napouštění z téhle studny bývá požitkem hlavně pro kolem bydlící občany, protože vytáhnout vodu ejektory z této hloubky netrvá chvilku. Ale zase je to dobrá škola pro strojníky. Jiné prakticky využitelné zdroje nemáme. Jedině, že bychom v duchu litery zákona v případě většího požáru běhali po soukromých zahradách a vycucávali našim movitějším spoluobčanům bazény.

Čerpání a kontrola nádrží

21. dubna bylo provedeno na vyčerpání, vyčištění a kontrola podzemní nádrže na spodním konci obce. Pokoušeli jsme se zjisti, kudy se nám ztrácí voda. Protože se u nás musí vodou šetřit, vytáhli jsme si naši vodní postel na 5 kubíků vody a do ní vodu přečerpali. Potom byl zřízen tzv. hadico-armaturní chaos (z vodní postele jsme se snažili brát vodu do stříkačky, tuto tlačit do ležatého ejektoru na vysávání kalu ze dna nádrže, tuto kalnou vodu zpět do stříkačky nebo do kanálu podle toho, co ejektor zrovna sál, a z druhého hrdla " C " proud na víření tohoto kalu v podzemí). Celá nádrž byla dokonale vyčištěna, ale žádnou viditelnou trhlinu jsme nenašli. Abychom si také zastříkali, vyzkoušeli jsme si funkčnost vybavení na střední pěnu.

Školení  hasičů

27. dubna proběhlo v rámci přípravy na okrskovou soutěž hasičských družstev školení členů hasičského sboru. 

Hasičská pouť 

5. května proběhla ve Křtinách Hasičská pouť, jíž jsme se zúčastnili. Tato pouť proběhla poprvé a byla spojena s ukázkami, takže uvažujeme o tom, že bychom příští rok také něco předvedli. V dalších dnech jsme provedli dopouštění horní nádrže ze studny ejektorem a opravu čerpadla DS - 16.  

Oheň ve sklepě

21. května pozdě večer došlo k zahoření ve sklepě jednoho našeho spoluobčana. Naštěstí shořel jen nepořádek okolo kotle ve sklepě.

Příprava na soutěž v požárním sportu

Mimo uvedenou činnost jsme se rozhodli že bychom se mohli po letech zúčastnit alespoň okrskového kola soutěže v požárním sportu. A to i přesto, že jsme si k této činnosti vypěstovali averzi, protože s hasičinou nemá nic společného a slouží pouze k ničení materiálu a techniky. Nemluvě o tom, že učí hasiče spěchat a bez rozmyslu se někam vrhat, což se potom projevuje zvýšeným úbytkem hasičů při požárech přesně podle hesla "Sovětský požárník - náš vzor". Přesto jsme se začali touto činností alespoň okrajově zabývat a tedy nacvičovat, ale tak, aby v žádném případě nedošlo k nabourání vypěstovaných návyků řešení mimořádných událostí. Takže uvidíme, jak to nakonec s celým požárním sportem u nás dopadne. Zvažujeme jiný způsob soutěžení ve stylu soutěží báňských záchranných sborů. V nich nejde ani tak o rychlost, ale především o bodované provádění činností, jejichž teoretická znalost i praktické provedení jsou nutné k provádění všech možných skutečných zásahů.

Požární štola

15. června, kdy jsme měli všichni slavnostně rozhodovat o naší budoucnosti a radostně očekávat světlé zítřky  (ať už volby dopadnou jakkoli), jsme si místo toho naprosto nezodpovědně šli hrát spolu s hasiči z Útěchova  do požární štoly. Během parného dne se mladší hasiči učili poznávat pod vedením starších kolegů chování požáru a jeho zplodin v uzavřené prostoře, a možnosti jeho hašení s minimalizováním možných rizik při těchto zásazích. Zkoušelo se zejména bezpečné vnikání do těchto prostor, ovlivňování neutrální roviny, vychlazení prostoru před vstupem do něj, popřípadě postup pod ochranou vodní clony nebo mlhy. Zde se velmi osvědčují spirálové mlhovky používané báňskou záchrannou službou. Důraz byl také kladen na ochranu před opařením zasahujících párou vzniklou při zásahu, která má v těchto úzkých a nízkých prostorách snahu tlačit se proti zasahujícím. 

Dále byla procvičena možnost hašení těžkou pěnou, a nakonec zapěnění celého prostoru střední pěnou v případě že vstup do těchto prostor by byl spojen s neúměrným rizikem (kabelové šachty, kanály a podobně). Bohužel nám na poslední chvíli nebyl zapůjčen vozík za auto a dostávat pěnomet na cisternu útěchovských hasičů jsme nechtěli, nedošlo k plánovanému nacvičování ovětrávání a hašení lehkou pěnou. Snad tedy příště.   

Soutěž v požárním sportu

Dne 22. června proběhlo na hřišti na Klepačově okrskové kolo soutěže v požárním sportu. Zúčastnilo se ho pět družstev mužů a dvě družstva žen ze Sborů dobrovolných hasičů blanenského okrsku. Trochu neobvyklý byl výsledek soutěže mužů, neboť na prvním místě skončila se shodnými výsledky dvě družstva, a to Těchov A a Těchov B. Obě družstva převzala z rukou starosty okrsku pana Jaroslava Daňka putovní pohár tradičně propůjčovaný vítězům této soutěže. Na druhém místě bylo družstvo Dolní Lhoty a třetí se umístili hasiči ze Spešova. V kategorii žen zvítězilo družstvo Těchova a druhá byla děvčata ze Spešova. Výsledky obou soutěží jsou důkazem dlouhodobé poctivé práce Sboru dobrovolných hasičů z Těchova a věříme, že i ve vyšších kolech soutěže budou stejně úspěšní. 

Oslavy ve Vanovicích a Újezdu u Boskovic

V červenci jsme vystavovali techniku a provedli ukázky na oslavách výročí založení hasičských sborů ve Vanovicích kde nám bohužel odešlo ložisko na bublifuku, takže se především děti těšily zbytečně, a v Újezdu u Boskovic. Tam se s drobnými problémy podařilo předvést všechno co jsme slíbili.

Výcvik v požární štole

V sobotu 10. srpna proběhl opět výcvik hasičstva v požární štole. Tentokrát se zúčastnili kromě nás hasiči z Újezdu u Boskovic a ze Soběšic u Brna. Mimo to dva hasiči z Adamova jako pozorovatelé ( všechno si vyzkoušeli). Průběh akce byl stejný jako při předcházejícím cvičení, pouze palivo bylo navlhlé a tak bylo podstatně víc zakouřeno.

Čerpání zatopených obcí u Litoměřic

Protože se s naším sborem nepočítá pro nasazení mimo obec, byli jsme požádáni dobrovolnými hasiči z Adamova kteří odjížděli zachraňovat do obce o zapůjčení ponorného kalového čerpadla KDMU -80. Toto bylo úspěšně použito při čerpání sklepů a studní. 20. srpna odjel alespoň velitel s hadicemi a sadou ejektorů s našimi kamarády z Petrovic s jejich CAS - 32 / T - 815. Odjeli s řadou dalších sborů z okolí Brna odčerpávat vodu v oblasti Litoměřic. Zde byli nasazeni na čerpání laguny v obci Nové Kopisty.

Nácvik používání hasících přístrojů

Vzhledem k tomu, že většina našich členů postrádala praktické návyky s použitím ručních hasicích přístrojů a představu o účinnosti různých druhů hasiv, uspořádali jsme 11. 10. 02 praktické cvičení, na kterém si všichni zúčastnění mohli vyzkoušet, že i minimaxem se dá ledasco zvládnout, když hasič ví jak na to. Společně s námi nacvičovali zdolávání zhoubného živlu i kamarádi ze Soběšic. Díky pochopení několika našich příznivců, kteří se živí servisem hasicích přístrojů, jsme získali vyřazené přístroje všech možných druhů a velikostí, které posloužily k těmto našim hrátkám. Tímto děkujeme panu Jurnečkovi z Blanska a panu Škodovi z firmy HASKO z Brna za jejich ochotu přispět ke zvyšování odborné úrovně dobrovolných hasičů.

Cvičení v dýmnici

23. listopadu proběhlo poslední cvičení v roce 2002. Zúčastnil se Klepačov, Újezd u Boskovic a Adamov.