Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt


 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact


Ostatní: Zajímavé stavbyy Baťova kanálu

Miscellaneous: The Bata Canal Lock Chambers and Other Objects


Summary:The article describes unique lock chambers built in the 30s on the Bata Canal that was used for ship cargo transportation. Some of the lock chambers were restored to original state and serve for tourist boating trips along the canal line.


Myšlenka regulace řeky Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho tragické smrti o pět let později se tohoto smělého plánu ujal Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy a výstavba kanálu měla pro firmu Baťa několik významů. Kromě realizace starého snu o propojení evropských veletoků se jednalo o přepravu lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích, která byla po železnici finančně nevýhodná, a také o vybudování melioračního systému v okolí řeky Moravy. Organizačně i technicky náročná stavba proběhla v letech 1934 až 1938. Celková délka plavební trasy byla 51,8 km, z toho 1 km vedl korytem dnes již nesplavné Dřevnice a některé úseky korytem Moravy. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun, plavební hloubka byla 1,5 m. Trasa začínala v přístavu v Otrokovicích a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Lodě musely proplout 14 plavebními komorami, které pomáhaly překonat výškové rozdíly hladiny. U každé z nich byl vystavěn malý domek pro obsluhu a k němu patřilo i malé hospodářství.

Kromě komor musela být vybudována i řada dalších technicky náročných zařízení, například zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto konstrukcí byla zničena za války a část dosloužila a již nebyla obnovena, některé se však zachovaly dodnes. Zajímavá je například vodní křižovatka ve Vnorovech. Kanál zde přetíná Moravu a jeho hladina je o několik metrů výše než řeka. Pod jejím dnem je proto ukryto potrubí, které za křižovatkou zajišťuje v kanálu stejnou výšku hladiny jako před ní. Závlahový systém v okolí kanálu tvořilo množství náhonů, kterými se vypouštěla voda na přilehlé pozemky. Na mnoha místech se zavlažování víceméně neujalo a navíc měla regulace i negativní důsledky v podobě vyschnutí některých částí krajiny.

Samotná plavba na kanálu probíhala následovně: prázdný nákladní člun byl z Otrokovic odtažen remorkérem do Spytihněvi, odkud byl dále tažen traktorem (a v začátcích koňským potahem) jedoucím po břehu. Ze Starého Města ho opět táhl remorkér, který ve Veselí nad Moravou znovu vystřídal traktor. Ten člun dotáhl do Sudoměřic, odkud se po naplnění nákladem vydal na obdobnou cestu zpět. K vyhýbání sloužily přístavy nebo tzv. výhybny. Za ideálního stavu vody trvala celá cesta 10 hodin, často však déle. Kromě lodí s lignitem se od roku 1939 po kanálu plavila výletní loď Mojena, která tak předznamenala dnešní turistické využití vodní cesty.

Za 2. světové války byl kanál německými vojsky značně poškozen a těsně po válce došlo ke znárodnění Baťových závodů. Nákladní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Snahy o zprovoznění kanálu pro turistické využití se poprvé objevily v polovině devadesátých let 20. století a roku 1996 vznikla z iniciativy zdejších obcí Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky. Důležitým projektem Agentury byla podpora soukromých půjčoven lodí, bez nichž si dnes lze turistický ruch na této vodní cestě jen stěží představit. Roku 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu. V současnosti je Baťův kanál uznávanou turistickou vodní cestou.

V současnosti některé úseky vedou řekou Moravou, jinde vede uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Rozdíl výšek na této vodní cestě (18,6m) vyrovnává řada zdymadel (plavebních komor) o rozměrech 5,3 x 38 (50) m. Z toho je 11 plavebních komor plně automatizováno s možností ovládání prostřednictvím dálkového ovladače. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Komory byla elektrifikovány a automatizovány v letech 2001 - 2006. Plavební hladina je udržována 13 jezy. Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru. Doporučuje se, aby ponor lodi nepřesahoval 80 cm. Velikost lodi, která má plout po Baťově kanálu, by se měla orientovat podle velikosti plavebních komor, loď by tedy neměla být širší než 5 metrů. Šířka plavebního kanálu je průměrně 12 metrů. Níže je stručný přehled některých staveb na Baťově kanálu.

Historické plavební komory a stavby:

Plavební komora Otrokovice - vjezd do přístavu

Zbytky tohoto zdymadla jsou popsány v článku o nákladním přístavu v Otrokovicích.

Plavební komora Spytihněv

Plavební komora se nachází cca 500 m jihozápadně od obce Spytihněv na plavebním kanále Staré Město – Spytihněv v km 43,877 plavební cesty, v bezprostřední blízkosti jezu Spytihněv na řece Moravě. Horní rejda této plavební komory zaúsťuje do řeky Moravy. Plavební komora je plně elektrifikovaná a automatizovaná na jednotný systém ovládání dálkovým ovladačem včetně signalizace. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Komora byla elektrifikována a automatizována v roce 2001, rekonstrukce stavebních částí byly provedeny v roce 2006. Na obtokovém stavidle plavební komory byla provedena automatická regulace plavební hladiny v úseku PK Spytihněv – PK Babice.

Na jezu se nachází ještě malá vodní elektrárna Spytihněv provozovaná společností ČEZ. Snaha po maximálním využití průtoků řekou Moravou vodní elektrárnou ve Spytihněvi si vyžádala osazení elektrárny dvěma turbosoustrojími. Elektrárna je osazena dvěma vertikálními soustrojími s plně regulovatelnými Kaplanovými turbínami. Z neznámých důvodů byla postavena na návrhový spád pouze 3,8 m a instalovaný výkon 1920 kW přesto, že výška jezu a tvar koryta řeky Moravy pod jezem umožňují dosažení spádu hladin přes 6 m a výkonu až 3000 kW. Po zvýšení spádu v 70. letech na 5,8 m tak vznikl zásadní technický rozpor mezi příliš velkými turbinami a naopak malými generátory s nízkým štítkovým výkonem. V 90. letech minulého století byla proto provedena oteplovací zkouška obou generátorů, která prokázala, že generátory je možné trvale zatěžovat na vyšší než štítkový výkon a elektrárna je provozována na maximální výkon 2600 kW. Na pozemku u budovy elektrárny je vystavena krásná na modro natřená Kaplanova turbína.

Přístav Babice

Nachází se při jižním okraji obce Babice. Místo je hojně navštěvováno zvláště cykloturisty, čemuž napomáhá pěkná výletní restaurace a odpočinková zóna u přístaviště.

Plavební komora Babice

Nachází se cca 500 m jižně od obce Babice na plavebním kanále Staré Město – Spytihněv v km 40,778 plavební cesty. Plavební komora je plně elektrifikovaná a automatizovaná na jednotný systém ovládání dálkovým ovladačem včetně signalizace. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Kompletní rekonstrukce technologické a stavební části včetně elektrifikace byla provedena v roce 2003.

Plavební komora Huštěnovice

Nachází se cca 1 km jižně od obce Huštěnovice. Plavební komora je plně elektrifikovaná a automatizovaná na jednotný systém ovládání dálkovým ovladačem včetně signalizace. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Kompletní rekonstrukce technologické a stavební části včetně elektrifikace byla provedena v roce 2003.

Plavební komora Staré Město

Nachází se pod mostem při ulici Zerzavice ve Starém městě. Na opačné straně mostu proti proudu se nachází oblíbené přístaviště a půjčovna výletních lodí. Plavební komora se nachází na plavebním kanále Staré Město – Spytihněv v km 36,047 plavební cesty, dolní rejda této plavební komory zaúsťuje do řeky Moravy. V plavební komoře jsou kromě plavebních vrat osazena v dolním ohlaví plavební komory protipovodňová vrata na zachycení povodňových stavů na řece Moravě.

Plavební komora Kunovský les

Nachází se na řece Moravě cca 300 m severně od místa, kde linii Baťova kanálu protíná silnice E50. Přesná pozice je v km 33,269 plavební cesty, v těsné blízkosti jezu Kunovský les pod městem Uherské Hradiště. Je to jedna ze tří plavebních komor v říčním úseku. Plavební komora je plně elektrifikovaná a automatizovaná na jednotný systém ovládání dálkovým ovladačem, včetně signalizace. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Kompletní rekonstrukce technologické a stavební části byla provedena v roce 1999, elektrifikace a automatizace byla provedena v roce 2005.

Plavební komora Nedakonice

Plavební komora se nachází na řece Moravě v km 26,803 plavební cesty, v blízkosti jezu Nedakonice u obce Nedakonice. Je to jedna ze tří plavebních komor v říčním úseku. Plavební komora je elektrifikovaná a automatizovaná na jednotný systém ovládání dálkovým ovladačem, včetně signalizace. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Elektrifikace a automatizace plavební komory byla provedena v roce 2005. Kompletní rekonstrukce technologické a stavební části byla provedena v roce 2006.

Plavební komora Uherský ostroh

Plavební komora se nachází na řece Moravě v km 22,264 plavební cesty, v blízkosti pevného jezu Uherský Ostroh uprostřed města Uherský Ostroh. Je to jedna ze tří plavebních komor v říčním úseku. Plavební komora byla modernizována na ovládání pohonů pomocí hydraulického systému, pomocí tlačítek v ovládacích skříní u dolního i horního ohlaví plavební komory. Tato modernizace byla provedena v roce 1998 - 1999. V roce 2006 bylo ovládání plavební komory rozšířeno o automatizaci na jednotný systém ovládání pomocí dálkového ovládače. V závěru roku 2006 byla provedena oprava zvedacího mechanizmu lávky přes horní ohlaví plavební komory a tím umožněno proplouvání lodí přes plavební komoru i za větších vodních stavů v řece Moravě. Na této plavební komoře se nachází jeden ze dvou otočných mostů přes plavební komoru.

Plavební komora Veselí nad Moravou

Plavební komora se nachází na plavebním kanále Veselí nad Moravou – Petrov v km 18,054 plavební cesty, v blízkosti klapkového jezu Veselí nad Moravou na řece Moravě. Horní rejda této plavební komory zaúsťuje do řeky Moravy. Plavební komora je plně modernizována na jednotný systém ovládání dálkovým ovladačem včetně signalizace. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Kompletní rekonstrukce technologické a stavební části byla provedena v letech 1996 – 1997. Elektrifikace a automatizace byla provedena v roce 2003 a 2005.

Plavební komora Vnorovy I.

Plavební komora se nachází na plavebním kanále Veselí nad Moravou – Petrov v km 13,225 plavební cesty, v blízkosti jezu Vnorovy na řece Moravě. Dolní rejda této plavební komory zaúsťuje do řeky Moravy. Na dolním ohlaví plavební komory jsou zabudovány protipovodňové vrata k zachycení povodňových stavů v řece Moravě. Plavební komora byla modernizována na ovládání pohonů pomocí hydraulického systému, pomocí tlačítek v ovládacích skříních u dolního i horního ohlaví plavební komory. Tato modernizace byla provedena v roce 1999 - 2000. Taktéž byla provedena i signalizace plavební komory, povrchová ochrana technologické a částečně i oprava stavební části. V roce 2006 bylo ovládání plavební komory rozšířeno o automatizaci na jednotný systém ovládání pomocí dálkového ovládače. V roce 2007 byla na této plavební komoře provedena automatizace protipovodňových vrat, při zachování možnosti ručního ovládání pomocí kliky.

Plavební komora Vnorovy II.

Plavební komora se nachází na plavebním kanále Veselí nad Moravou – Petrov v km 12,994 plavební cesty, v blízkosti jezu Vnorovy na řece Moravě. Horní rejda této plavební komory zaúsťuje do řeky Moravy. Tato plavební komora je osazena ještě další dvojicí vzpěrných vrat v opačném směru pro možnost překonávání výškového rozdílu plavebních hladin při zvýšených průtocích v řece Moravě. Koncové vrata z této dvojice v horním ohlaví plavební komory slouží zároveň jako protipovodňové vrata k zachycení povodňových stavů v řece Moravě. Plavební komora byla modernizována na ovládání pohonů pomocí hydraulického systému, pomocí tlačítek v ovládacích skříní u dolního i horního ohlaví plavební komory. Tato modernizace byla provedena v roce 1999 - 2000. Taktéž byla provedena i signalizace plavební komory, povrchová ochrana technologické a částečně i oprava stavební části. V roce 2006 bylo ovládání plavební komory rozšířeno o automatizaci na jednotný systém ovládání pomocí dálkového ovládače. V roce 2007 byla na této plavební komoře provedena automatizace protipovodňových vrat, při zachování možnosti ručního ovládání pomocí kliky. Na této plavební komoře se nahází jeden ze dvou otočných mostů přes plavební komoru.

Plavební komora Strážnice I.

Plavební komora se nachází na plavebním kanále Veselí nad Moravou – Petrov v km 10,406 plavební cesty, v blízkosti klapkového jezu na říčce Veličce. Dolní rejda této plavební komory zaúsťuje do říčky Veličky. Tato plavební komora je osazena ještě další dvojicí vzpěrných vrat v opačném směru pro možnost překonávání výškového rozdílu plavebních hladin při zvýšených průtocích v říčce Veličce. Koncová vrata z této dvojice v dolním ohlaví plavební komory slouží zároveň jako protipovodňová vrata k zachycení povodňových stavů v říčce Veličce. Komora byla rekonstruovaná v roce 2000 až 2001. Byla provedena oprava a povrchová ochrana technologické části, repase pohonů a oprava stavebních částí. V roce 2006 byla u horního ohlaví plavební komory vybudována obslužná lávka. V roce 2007 byla na této plavební komoře provedena automatizace protipovodňových vrat, při zachování možnosti ručního ovládání pomocí kliky. Vyřešením vodohospodářského uzlu na říčce Veličce ve Strážnici (nahrazení vakového jezu za klapkový s automatickým udržováním plavební hladiny) se na této plavební komoře neprovádí manipulace.

Plavební komora Strážnice II.

Plavební komora se nachází na plavebním kanále Veselí nad Moravou – Petrov v km 10,220 plavební cesty, v blízkosti klapkového jezu na říčce Veličce. Horní rejda této plavební komory zaúsťuje do říčky Veličky. Tato plavební komora je osazena ještě další dvojicí vzpěrných vrat v opačném směru pro možnost překonávání výškového rozdílu plavebních hladin při zvýšených průtocích v říčce Veličce. Koncová vrata z této dvojice v horním ohlaví plavební komory slouží zároveň jako protipovodňová vrata k zachycení povodňových stavů v říčce Veličce. Plavební komora je po celkové rekonstrukci v roce 2000 až 2001. Byla provedena oprava a povrchová ochrana technologické části, repase pohonů a oprava stavebních částí. V roce 2007 byla na této plavební komoře provedena automatizace protipovodňových vrat, při zachování možnosti ručního ovládání pomocí kliky. Vyřešením vodohospodářského uzlu na říčce Veličce ve Strážnici (nahrazení vakového jezu za klapkový s automatickým udržováním plavební hladiny) se na této plavební komoře neprovádí manipulace.

Plavební komora Petrov

Plavební komora se nachází na plavebním kanále Veselí nad Moravou – Petrov v km 5,768 plavební cesty, cca 400 m nad zaústěním plavebního kanálu do toku říčky Radějovky. Plavební komora je plně elektrifikovaná a automatizovaná na jednotný systém ovládání dálkovým ovladačem, včetně signalizace. Je zde zachována i možnost ručního ovládání pomocí kliky. Kompletní rekonstrukce technologické a stavební části byla provedena v roce 2001, elektrifikace a automatizace byla provedena v roce 2005. Na levém obtokovém stavidle plavební komory byla v roce 2007 provedena automatická regulace plavební hladiny v úseku PK Petrov – jez Sudoměřice při zachování možnosti ručního ovládání.

 

Výklopník - Sudoměřice

Technická památka Výklopník Sudoměřice-Baťův kanál byla postavena v roce 1939. Dnes je jednou z poučných zajímavostí na trase Baťova kanálu, kterou obdivují návštěvníci pěších výletů, cyklisté a především vyznavači vodní turistiky z paluby motorových lodí či jiných plavidel. Výklopník sloužil k překládání lignitového uhlí, které se přiváželo po železniční trati z nedalekého dolu Tomáš v Ratíškovicích. Plně naložený vagon s lignitovým uhlím se pomocí lanového navijáku vtáhnul do místnosti výklopníku. V této místnosti se nachází důmyslná kolébka s výsypkou. Celá kolébka i s kolejí, násypkou,a plným vagonem, byla pomocí lanového kladkostroje zdvižena. Vagon pak čelními dveřmi vysypal lignit do připravené lodi.

Nyní se dá dostat k výklopníku po rozbité polní cestě kolem kanálu. Výklopník slouží jako vyhlídková věž, pro zájemce je možná prohlídka interiérů s odborným výkladem. Uvnitř stavby jsou rozmanité panely s informacemi o Baťově kanálu, těžbě lignitu, výklopníku i dalších stavbách na kanálu. Nahoře je zrekonstruovaná motorová sekce s navijáky, které zvedaly vagóny při vyklápění. Poněkud smutně působí kratičké fragmenty kolejnic bývalé vlečky u vjezdových dvěří. V těsné blízkosti je přístaviště s půjčovnou lodí a občerstvením.

Plánované (novodobé) plavební komory:

Plavební komora Bělov

Výstavba plavební komory Bělov je plánována na řece Moravě v těsné blízkosti stávajícího jezu Bělov v říčním km 166,770 ( km plav. cesty 53,836 ) v parametrech plavebních komor běžně užívaných na této vodní cestě. V říjnu 2007 byl vypracován investiční záměr, jehož cílem je prodloužit severní konec historické vodní cesty Baťův kanál do města Kroměříže. Ve zdrži jezu Bělov budou také v nezbytném rozsahu provedeny úpravy, které zajistí požadované parametry vodní cesty. Nedílnou součástí prodloužené cesty je i koncové přístaviště v Kroměříži. Celková délka nově prodlouženého vodního úseku bude činit 15,8 km. Projekt je zařazen jako jmenovitá stavba v harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 – 2013, schválená Usnesením vlády ČR č. 1064 ze dne 19.9.2007.

Plavební komora Rohatec

Výstavba plavební komory Rohatec je plánována v těsné blízkosti tabulového jezu Sudoměřice na vodním toku Radějovka v km 0,900 plav. cesty. V září 2004 byl vypracován investiční záměr prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice-Rohatec do zdrže jezu Hodonín, tj. do úseku, kde je řeka Morava hraničním tokem. Prodloužení vodní cesty zahrnuje výstavbu plavební komory Rohatec, rozšíření koryta tohoto nesplavného toku pod jezem v délce cca 800 m, vč. zvýšení podjezdné výšky dvou hospodářských mostů a vybudování obslužné komunikace.


Prameny:

http://ww.batacanal.cz

http://www.batuvkanal.info

http://www.straznice-mesto.cz

http://www.lode-hausboty.cz

http://www.cez.cz

http://www.kudyznudy.cz



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.