Josefov – štoly ve Křtinském údolí
Josefov – Adits in Krtinske udoli Valley
Summary:The article describes four abandonned adits in the Krtinske udoli valley that have been built for military purposes in 1950s. The adits are partially flooded and unaccessible.
Začátkem padesátých let v období studené války byly ve Křtinském údolí v levé (jižní) stráni v prostoru mezi Švýcárnou a žlíbkem Vaječníkem vyhloubeny čtyři štoly pod Babickou plošinou. Jejich účelem bylo využití pro válečnou výrobu v případě konfliktu. Pravděpodobná je návaznost na zbrojní výrobu v blízkých Adamovských strojírnách. Po emigraci hlavního inženýra a vyzrazení plánů ve švýcarském tisku bylo rozhodnuto hloubení štol ukončit a objekty zazdít. Od té doby byly opuštěné štoly prolézány desítkami zvědavých jeskyňářů a turistů. V posledních letech byl proveden ve štolách odborný geologický průzkum. Štoly byly vyhloubeny na svazích kopce Jelenec: štoly I a II na v. a štoly III a IV na sz. svahu. Podzemní prostory štol v blízkosti vchodů jsou obývány společenstvem bezobratlých živočichů, kteří jsou částečně přizpůsobeni životu v temnu a vlhku. Kolem štol III a IV. vede naučná stezka Josefovské údolí.
Štola č. I se nachází poblíž jeskyně Kostelík. Je cca 150 m dlouhá a mírně se svažuje směrem k JZ. Těsně před koncem štoly je zával, za nímž je štola zhruba z poloviny trvale zatopena. Také před závalem bývá zhruba od poloviny voda až do výše pasu. Jen výjimečně je dno suché a dá se dojít až k závalu.
Stejného směru je i štola č. II, která je blíže směrem k Býčí skále. Tato štola zatím nebyla doměřena do konce, protože stejně jako štola I je zavalena a její druhá polovina je permanentně (místy až ke stropu) zatopena. Štoly I a II jsou si i jinak velmi blízké, mají stejný směr k JZ.
Štola č. III v blízkosti tzv. Althamru je velmi krátká, po cca 30 m zastihla krasovou dutinu a je celoročně zatopena. U vchodu štoly je přírodní zajímavost: voda vytékající z portálu vytváří ňa hromadě materiálu vyvezeného při hloubení štoly jezírka s pěnovci. Jedná se usazeniny kalcitu (CaCO3) vysrážené z vody nasycené CO2 (podobně jako u krápníků v jeskyních). Na procesu se u pěnovců podílí i rostliny, které odebírají při fotosyntetických procesech CO2 a tak podporují srážení kalcitu na listech, kamenech a hlíně.
Štola č. IV, která byla jako jediná ražena v horninách brněnského masivu, je 350 m dlouhá a směřuje k JV. Nachází se přímo za budovou tzv. Švýcárny.
Upozornění: Vstup do štol je na vlastní nebezpečí a nedoporučuje se. Není jasné, v jakém stavu je po 60 letech skalní masív, v němž byly raženy. Geologický průzkum odhalil ve štolách četné tektonicky narušené zóny, které by mohly způsobit odpadnutí částí stropu a zranění.
Prameny:
Přichystal, A. - Náplava , M.: Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků, Třebíč, 1995
Archiv M. Přibyla