Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt


 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact


Ostatní: Sušský plavební kanál

Miscellaneous: Old Floating Channel near Suchy


Summary:The article describes abandonned floating channel that had been used for waterdrifting of wood. The channle can be traced throught forest area near Suchy village (Boskovice district). Its depth reaches 4 m. The water used to be accummulated in a pond and then released to create wave needed for the wood to be transported along the channel line.


Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě zná pravděpodobně každý. Méně známá je skutečnost, že i u nás na Moravě dokonce v blízkosti Brna, se nachází zbytky unikátního kanálu pro plavení dříví. Jeho celková délka byla více než osm kilometrů a mohl dopravovat klády dlouhé až dvanáct metrů. Byl vystavěn v době, kdy byly v okolí středověkého města Boskovice vytěženy lesy a měl zprostředkovat dodávku dřeva z nejzalesněnější části Boskovického panství. Vede od obce Suchý (poblíž Benešova u Boskovic) západním směrem k Boskovicím. 

Na začátku celé trasy býval rybníček (tzv. Benešovský), který se nacházel severozápadně od obce Suchý. Dnes je zde jen bažina s vysokou trávou. Tento rybníček fungoval jako klauza, neboli akumulační nádrž vody pro plavbu dřeva. Voda se pak v silné jednorázové vlně trvající necelou hodinu vpustila stodvacetimetrovou strouhou do vlastního plavebního kanálu. Napájecí strouha se výrazně lišila profilem od vlastního kanálu. Dodnes je krásně viditelná jen pár metrů od okraje lesa. Dosahuje hloubky 4 m a šířky 6 m.

sussky-kanal_12.jpg (66414 bytes) sussky-kanal_13.jpg (64277 bytes) sussky-kanal_14.jpg (74703 bytes) sussky-kanal_15.jpg (72783 bytes) sussky-kanal_16.jpg (77939 bytes) 

Samotný plavební kanál dle dochovaných dokladů začíná na levé straně lesního úseku cesty ze Suchého do Benešova a táhlým obloukem vede ve stráni za dnešními chatkami u Sušského rybníka. Nejprve je zde malá bažinka, potom dřevěný mostek a po pár metrech je kanál zasypán hlínou a odpadky. 

sussky-kanal_17.jpg (70435 bytes) sussky-kanal_18.jpg (73122 bytes) sussky-kanal_19.jpg (72190 bytes) sussky-kanal_20.jpg (62479 bytes)

Dále je trasa kanálu sledovatelná jako hliněný val na okraji chatové kolonie - samotný přikop je zde zasypán a stojí na něm chaty. Zde kanál překonává rozvodí. Aby stavitelé zachovali spád, museli kanál kopat šest metrů hluboký a tak je jeho trasa i po staletích jasně viditelná. Problém byl také se zpevněním stěn koryta. Protože neměli dostatek kamene, použili tvůrci z nouze jen laťkové ploty a proutěné rohože. Práce to byla úmorná, jak o tom svědčí i vzpoury robotníků z let 1769 a 1776.

sussky-kanal_21.jpg (70352 bytes) sussky-kanal_22.jpg (56805 bytes) sussky-kanal_23.jpg (59362 bytes) 

Po cca 300 m se trasa kanálu odpojuje od chatové kolonie a míří do nitra lesa. Je v terénu krásně patrný a místy hluboký až 2 m.

sussky-kanal_24.jpg (86779 bytes) sussky-kanal_25.jpg (75826 bytes) sussky-kanal_26.jpg (73973 bytes) sussky-kanal_27.jpg (61030 bytes) sussky-kanal_30.jpg (55765 bytes) 

Po 500 m se stáčí vlevo, překonává lesní cestu a zářezem v protisvahu překonává malou elevaci. Potom vede po zalesněném úbočí a po dalších 500 m mizí v mlází. 

sussky-kanal_31.jpg (48856 bytes) sussky-kanal_34.jpg (45632 bytes) sussky-kanal_35.jpg (40903 bytes)

Terén zde prudce klesá a vedení kanálu zde bylo problematické - strmým skalnatým kaňonem nešlo klády plavit. Proto byl do kaňonu vestavěn kilometr dlouhý dřevěný žlab, kterým klády s vodou klouzaly. Pohybovaly se velkou rychlostí a brzdily se dopadem na hladinu Markova rybníka zřízeného pod Velenovem. Tím končí nejzachovalejší část kanálu. Dolní část na své prozkoumání teprve čeká a informace budou doplněny do tohoto článku. 

sussky-kanal_36.jpg (75892 bytes)

Zmíněný rybník sloužil na třídění dříví i jako klauza na další plavbu. Stěny a hráz byly vydlážděny kamením. Zde o ně neměli stavitelé nouzi a tak s nimi vyskládali i celý následující třiapůlkilometrový úsek, který i nadále využil řečiště potoka. Níže se do něj vlévalo i několik horských bystřin a podporovalo plavbu. Pod obcí Vratíkov stával Farský mlýn. Ten byl již v roce 1672 zrušen a plavební kanál využil jeho náhon. Tím se zkrátila trasa. Od Farského mlýna pokračoval kanál do říčky Bělé. Klády unášené říčkou se po půlkilometru odchytávaly na jezu a posílaly dvěstěmetrovým náhonem přímo do rybníka pily na Šmelcovně u Boskovic, kde se třídily a následně řezaly. Korečkové kolo pily poháněla voda jak říčky Bělé, tak i voda z plavebního kanálu, tedy voda, která by jinak tekla do říčky Punkvy. Velké klády které nešly plavit do Boskovic, pořezala pila na Suchém, která však trpěla nedostatkem vody na pohon. Kanál byl údajně naposledy v provozu ještě před rokem 1800. Pak byl rozebrán dřevěný žlab v kaňonu a tím plavba dřeva ze Suchého do Boskovic definitivně skončila. Jeho spodní část skryla Vratíkovská přehrada a nejzachovalejší je tak popsaný úsek na úbočí kopce Přibytý. 


Prameny:
http://sweb.cz/rexhammer/texty/plavebni-kanal.htm



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.