B a d a t e l n a   2 0 2 4

 

Úvod | Cihlářství | Doprava | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní Pozorovatelny | Vojenství | Odkazy | Kontakt


Home | Brickmaking | Transportation | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military | Links Contact 


Trutnovsko – pohraniční opevnění

Trutnov Region – Border Fortifications

Summary:The article describes various fortifications in the Trutnov region. The area features multiple heavy blocks including unique Stachelberg fortress with only one completed fortress block T-S 73. There, visitors can admire vaste underground corridosrs of unfinished building site.

Na tvrzi Stachelberg (Babí) jsme nejprve navštívili přístupnou trasu. cestou ke srubu T-S 73 jsme si prohlédli skořápku objektu T-S 74 se zabetonovanou šachtou do podzemí. Vlastní vstup do podzemí je přes tvrzový srub T-S 73 Polom. Třetí největší pěchotní srub československého pevnostního systému byl vysunut do čela tvrze. Jako jediný ze čtyř objektů tvrze měl dvě střelecké místnosti (kasematy), z nichž každá měla být vyzbrojena smíšenou zbraní L1. Palba hlavních zbraní by kryla především prostor mezi sousedními objekty T-S 72 (vpravo) a T-S 74 (vlevo). Přístup ke střílnám hlavních zbraní měly bránit dva lehké kulomety. Do stropu objektu měly být zapuštěny čtyři pancéřové prvky - tři zvony a jedna kopule. V bočních ochranných křídlech se počítalo s dvojicí pěchotních zvonů (oba měly být čtyřstřílnové) vyzbrojených lehkým kulometem. V čelní stěně měl být osazen dělostřelecký pozorovací zvon (tři průzory) pro řízení palby tvrzového dělostřelectva, především však z objektu T-S 75. Kulometné dvojče v kopuli postřelovalo hluchý prostor v předpolí tvrze. Osádku objektu mělo tvořit 37 mužů. Objekt T-S 73 byl vybetonován jako jediný z celé tvrze - stalo se tak ve dnech 23. až 31. srpna 1938, tedy tři týdny před vyhlášením všeobecné mobilizace. Protože se jednalo o rozměrnou stavbu (3 177 m3), musel být objekt dilatační spárou rozdělen na dvě části, což je v případě pěchotního srubu neobvyklé. Až do roku 1990 byly v objektu uloženy vysoce toxické látky, v roce 1993 byl nadšenci z FORTISu poprvé zpřístupněn pro veřejnost. V současné době je objekt využíván k expozičním účelům. V obou jeho patrech je zřízena vojensko-historická expozice, která je přístupná všem návštěvníkům. Uvnitř je srub krásně vybavený, velmi poutavá je výstava s modelem celé tvrze, kde jsou krásně vidět jednotlivé neexistující objekty.

Podzemí stachelberské tvrze bylo vzhledem ke značné rozloze celé tvrze velmi rozsáhlé - hlavní galerie probíhala rovnoběžně s hřebenem mezi dělostřeleckými věžemi T-S 75 a 76 v délce více než jednoho kilometru. Z ní pak odbočovaly další spojovací galerie k šachtám jednotlivých objektů. Celkem mělo být vybudováno 34 sálů, z nichž 7 by tvořilo hlavní muniční skladiště M1, 10 muniční skladiště M2, 11 by sloužilo pro kanceláře a ubikace a ve zbývajících 6 mělo být technické vybavení (filtrovna, strojovna, atd.). Všechny podzemní prostory byly vylámány, některé však pouze v částečném profilu. Vybetonovat se podařilo přibližně 15% z celkové délky celého podzemí. Podle informací uvedených v německé služební pomůcce Denkschrift über die tschecho-slowakische Landesbefestigung z roku 1941 je jisté, že po příchodu Němců na tvrz bylo již podzemí zaplavené vodou. V současné době je podzemí stachelberské tvrze částečně zpřístupněno veřejnosti. Od května 2001 se podařilo zpřístupnit podzemí pěchotního srubu T-S 73 a dělostřelecké věže T-S 75. Vstup do podzemí je schodištěm v 60 m hluboké šachtě. V podzemí je pak vidět unikátní výdřeva i demonstrace metod lámání a vystrojování chodeb.

  

Díky ochotě M. Vlasáka jsme se dostali i do běžně nepřístupných míst podzemí v oblasti kasárenských sálů. Vsude je zřícená výdřeva, bahno a ... voda.

Na stěnách jsou stopy po vodní hladině, které naznačují výšku původního zatopení podzemí. Na zemi jsou místy zbytky původních pražců důlní železnice a ve stěnách jsou výškové body pro ražení chodeb.

Po prohlídce podzemí jsme se pod vedením Michala vydali hledat do terénu štolu v místě plánovaného vchodového objektu T-S 80a. Je dlouhá jen několik desítek m a díky zatopení nepříliš dobře přístupná. O kousek dál je pak odvodňovací štola využívaná pracovníky Fortisu k odčerpávání vody z podzemí. Naši prohlídku tvrze Stachelberg jsme zakončili v lomu na vrcholu kopce, který "ukusuje" z nadloží nad tvrzí a kde již několikrát při trhacích pracích narazili na chodby podzemí...

Ačkoliv tvrz Stachelberg ani zdaleka není dokončena a nenabízí takové množství atraktivních pevnostních objektů jako jiné tvrze našeho předválečného opevnění, její návštěvu je možné vřele doporučit. Nabízí totiž unikátní možnost shlédnutí nedokončeného podzemí a důlních technologií používaných před 2. světovou válkou.

Prameny:

http://www.stachelberg.cz/?id=home