Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt


 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact


Letadla: Zlínsko - vrak letounu Li-2

Aircraft:  Zlin Area - Li-2 Wreck


Summary:The article describes history of Lisunov Li-2 aircraft that has been derived from the DC-3 airliner. One of the planes with number 2108 had served in Czech Air Force for several years. In 1996, it was released from the army forces. Today the body is a private property it has no wings and interior equipment. It was meant to be a part of some kind of war/partysan memorial, but currently the future of the project is unsure.


Dopravní letoun Lisunov Li-2 byl sovětskou verzí amerického letounu Douglas DC-3, vyráběnou v licenci z roku 1937. Stroj byl upraven pro sovětské podmínky, byl do něho instalovaný sovětský motor Švecov M-621 a některé letouny byly opatřeny výzbrojí. Nástupní dveře pro cestující se přesunuly na druhou (pravou) stranu trupu a nákladová vrata byla posunuta téměř až nad křídlo. V takto uvolněném prostoru zadní části trupu byly ve vojenské verzi po obou stranách trupu instalovány kulomety. Nově se též objevila i kulometná kopule v horní části trupu. Za druhé světové války létaly Lisunovy i nad Československem. V padesátých letech je zakoupily i Československé státní aerolinie, u nichž létaly po boku originálních DC-3, jejich obliby ale zejména mezi mechaniky kvůli nižší spolehlivosti motorů nedosáhly. Sloužily i u československé armády.

Na následujících obrázcích je souhrnný nákres letounu a exemplář vystavený u muzea SNP v Banské Bystrici (výrobní číslo 23442105).

Historie vzniku letounu je velmi zajímavá. Ruská vláda importovala cca 21 strojů DC-3 přímo od společnosti Douglas přes několik obchodních společností. Tyto Dakoty byly dodány od listopadu 1936 do března 1939. Zcela první DC-3-196 určené pro Rusko byl stroj vyrobený v Santa Monice s označením 1589 registrovaný jako NC14995 a dodaný přes francouzský přístav Cherbourg 30. listopadu 1936. Zajímavostí je, že ve výrobní hale stál vedle tohoto stroje letoun 1590, později známý jako KLM PH-ALI "Ibis", který byl sestřelen nad Biskajským zálivem německým Junkersem 88 1. června 1943. Zahynuli všichni pasažéři i posádka. na palubě cestovala i tehdejší filmová hvězda Lesley Howard. Toho znají miliony fanoušků jako Ashleyho Wilkese z velkofilmu Gone with the Wind (Jih proti Severu). 

Howard zemřel v roce 1943 během návratu z Lisabonu do Anglie. Vracel se mimo válečnou zónu pravidelnou leteckou linkou společnosti KLM a nad Biskajským zálivem, nějakých 500 mil od Bordeaux, byl jejich Douglas sestřelen německým Junkersem. V letadle mimo čtyř členů posádky bylo také asi dvanáct dalších pasažérů, včetně dětí. Zpočátku šly řeči, že byl Howard zapojen do nějaké tajné záležitosti a Němci prý věřili, že je na palubě premiér Winston Churchill, který tou dobou pobýval v Alžírsku. Pravdou bylo, že Howardův manažer Alfred Chenhalls fyzicky hodně připomínal Churchilla, zatímco vysoký a štíhlý Howard byl zase podobný Churchillovu bodygardu Walteru Thompsonovi. Tato verze se však ukázala jako zcela mylná.

Pravda o této události byla velmi podrobně vylíčena v knihách jako “Bloody Biscay” (která došla ke zcela rozdílnému závěru), “Flight 777” Iana Colvina a “In Search of My Father” Howardova syna Ronalda. Němci letadlo sestřelili s jasným cílem: zabít samotného Howarda. Ronald byl přesvědčen, že příkaz přišel od samotného Goebbelse, který údajně Howarda považoval za nebezpečného propagandistu v britských službách (Howard cestoval po Španělsku s uměleckými záměry, ale také s cílem získávat u místních podporu Spojencům). Němci samozřejmě věděli, kde se Churchill zrovna pohybuje a nebyli ani tak naivní, aby si mysleli, že by britský Ministerský předseda mohl letět sám neozbrojeným civilním letadlem. Záznamy Luftwaffe odhalily, že byla jednotka vyslána mimo svou obvyklou hlídkovací zónu s cílem civilní letadlo zničit, ačkoli tato linka nikdy předtím narušena nebyla. Letadlo bylo napadeno osmi německými stíhači, navzdory faktu, že hlídku Luftwaffe tvořilo v této oblasti obvykle jen jedno letadlo. Němci si také nafotili plující trosky - po válce byly kopie zadržených fotografií zaslány Howardově rodině. Howardova smrt je zmíněna ve válečném snímku BRIGHT VICTORY (1951) a jej samého představuje Stephen Keep v televizním dramatu BOGIE (1980). Na následujících snímcích je Leslie Howard a Dakota, na jejíž palubě zahynul.

Další stroje DC-3 byly dodány přes společnosti Fokker a Mongolian Transport Co. Po provedení nezbytných testů bylo rozhodnuto získat licenci od společnosti Douglas Company na stavbu letounů v SSSR. Konstrukční kancelář S. Iljušina vypracovala plány pro sériovou produkci. Adaptaci letounu na ruské poměry prováděl tým pod vedením Borise P. Lisunova. Ten strávil poměrně dlouhou dobu u společnosti Douglas v továrně v Santa Monice na školení a studijních stážích během let 1938 až 1940. Výroba byla zahájena v továrně č. 84 poblíž Moskvy. Letouny měly dva motory Švecov M-62 o výkonu 900 hp, což byly v licenci vyráběné motory Wright SRG-1820F. První stroje byly nasazeny na lince Moskva - Stockholm a Moskva - Berlín v roce 1940. V roce 1941 byla výroba přesunuta do továrny v Taškentu poblíž hranic s Afghánistánem. Důvodem byla německá invaze do Sovětského svazu a útok na Moskvu. Nedlouho poté byl letoun označen jako Li-2.

Po celou válku zásobovaly frontové jednotky municí i zásobami, převážely zpátky raněné a další materiál. Standard stříbrná barva byla nahrazena hnědou kamufláží. V horní části trupu byl do kupole namontován kulomet ráže 12.7 mm. Aby byla zachována pevnost trupu, byla tato část zesílena. Další kulomety Škas ráže 7.62 mm byly namontovány v zadní části nákladového prostoru. Některé letouny byly adaptovány na náklad bomb, původně vyhazovaných ručně zevnitř trupu. Později byla pod trupem umístěny závěsy na 4 bomby. Celkový počet vyrobených strojů dosáhl cca 7 000, přičemž společnost Douglas nikdy nezískala za licenci žádné platby.Na území bývalé ČSSR se nachází několik exemplářů letounu Li-2, například v muzeu ve Kbelích či na Slovensku u Svidníka, v Banské Bystrici (viz výše) a na Dukle.

Torzo trupu Lisunova výrobního čísla 23442108 se podařilo objevit nedaleko od Zlína na soukromém pozemku. Majitel plánoval stavbu pomníku místní partyzánské skupině, která zde byla vysazena údajně letounem stejného typu. A jaká byla historie tohoto konkrétního letounu? Stroj byl dodán 1. prosince 1952 československé lidové armádě a registrován jako D-37. Dosloužil u velitelské letky 2. dPVOS v Brně - Černovicích, vyřazen byl v dubnu 1996. Další osudy nejsou dosud známé. Na následující fotografii je 2108 v době své činné služby (pravděpodobně na brněnském letišti).

Dnes zbytek letounu tvoří duralový trup bez křídel, SOP a VOP.

Na duralovém plechu jsou místy zbytky nátěru, v zadní části je imatrikulační číslo 2108. Za kabinou je možné rozeznat typický "blesk" modrého pruhu na boku.

V kokpitu je vše zničené, jen místy se dají rozpoznat původní pozice palubních přístrojů, oba kniply jsou zarezlé.

Na některých zbytcích vnitřního vybavení stroje jsou české nápisy.

V nákladovém prostoru jsou zachované kovové lavice s dřevěnými prkny. Výsadkové dveře leží na zemi.

Za pomoc při nalezení letounu děkuji T. Bendovi.             


Prameny:
Archiv T. Bendy

http://www.mo-na-ko.net/images5/LetLisunovLi2.jpg

http://www.dc3history.org/russia.htm

http://web.kolin.cz/militaryclub/expedice/dukla2002.htm

http://www.csfd.cz/reziser/14474-howard-leslie/

http://www.flightglobal.com/AIRSPACE/photos/jparchive2008/klm-douglas-dc-3-15940.aspx

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leslie_Howard_as_Ashley_Wilkes_in_Gone_With_the_Wind_trailer.jpg

http://www.planes.cz/lite/fli2.php



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.