Il-18 vznikl dle požadavků sovětské státní letecké společnosti Aeroflot na letoun pro přepravu osob i pro přepravu nákladů a vojenské účely. Konstruktér Sergej Iljušin však upřednostňoval dopravní letoun, který by měl ekonomičtější provoz. Výsledkem konstrukčních prací byl dolnokřídlý letoun s turbovrtulovými motory, který poprvé vzlétl 4. července 1957. Prvních 20 letadel bylo poháněno motory Kuzněcov, poté se začaly Iljušiny dodávat s motory Ivčenko AI20. Verze IL-18D byla vyráběna jako dálková, měla navíc centrální palivovou nádrž. Od roku 1959 začal stroj létat na vnitrostátních i mezinárodních linkách SSSR. Od počátku 60. let letouny vlastnily i Československé státní aerolinie.Il-18 byl vyráběn v několika typových verzích s různou kapacitou cestujících a nákladu a byl vyvážen do mnoha zemí světa. Celkem bylo vyrobeno přes 850 kusů a mnohé z Il-18 létají ještě dnes. Existovala i armádní verze značená Il-20 Coot, která sloužila jako radarem vybavený letoun včasné výstrahy.
Letoun Iljušin Il-18D u Bakova nad Jizerou má výrobní číslo 187010101, byl registrován jako OK-WAJ a pojmenován Poděbrady. ČSA ho převzaly od Aeroflotu, kde byl registrován jako Aeroflot CCCP-75451. Stroj OK-WAJ byl nasazován především na lety do Havany. Poslední let se uskutečnil 24. října 1984 (25. 10. 1984 byl vyřazen) a stroj do té doby nalétal celkem 23 578 hodin a absolvoval 20 829 přistání. Na obrázku níže je letoun ještě v dobách své činné služby.
Od 17. září 1986 slouží il-osmnáctka jako restaurace. Později byl stroj několik let nevyužíván a chátral, od prosince 2006 je opět v provozu. Letoun se nachází na odpočívadle u rychlostní komunikace R10 mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou. Viz letecké foto, kde je dobře vidět letoun i rychlostní silnice R10.
K letadlu se váže historka o 300 kubánských pracovnících, kteří v ČSSR pracovali a ze kterých si udělali legraci řidiči několika autobusů. Jednoho mrazivého rána (asi ve 2 hodiny) pracovníky vzbudili se smyšlenou historkou, že Kuba byla napadena a prezident Castro je volá do zbraně. Následně je odvezli k letadlu u dálnice s tím, že piloti brzy dorazí, bude zastavena doprava na dálnici a letadlo z ní vzlétne. Teprve po několika hodinách čekání kubánci zjistili, že letadlo je přibetonováno k zemi a nemůže tedy vzlétnout...
V zachovalém kokpitu je dodnes řada přístrojů, radarová stanice a další zařízení.
Ve přední části interiéru trupu byly provedeny výrazné změny, přeci jen však zůstalo pár milých maličkostí: dveře na toaletu s nápisem "Svobodno", informační světelné tabule ve 3 jazycích....
V zadní části trupu je obchod "se vším možným". Zcela vzadu pod ocasem je průchod do suterénu zděné části restaurace (kuchyně, zázemí) a je trošku vidět i do koncové části trupu.
