|
Komunikace: Bývalá vlečka v Brně - Králově Poli
Communications: Abandoned Railway Track in Kralovo Pole
Summary: The article describes abandoned railway track that had
been used for transportation of supplies in the army stock facility (from 1887
till 1976). The tram-producer
facility used the track to transport finished vehicles to tram-track. Today, the
track is clearly visible among houses with some remains of railroad crossties
and bridges.
První vlečka do Mundurdepa (Montursdepot, Muntursdepot)
byla uvedena do provozu v roce 1887. V samotném oděvním skladu byly postaveny
točny umožňující rozvoz zboží do jednotlivých budov. Vlečka byla v
provozu až 70. let. V říjnu 1976 byla administrativně zrušena, následovala
likvidace nepoužívané koleje vedoucí ulicí Kartouzskou, která byla dokončena
11. 5. 1976. V samotném objektu oděvního skladu bylo odstranění kolejí a
točen zahájeno v březnu 1981. Práce zajišťovaly Vojenské stavby Brno.
Nejprve byly odstraněny koleje a točny (1982 - 1983), v roce 1985 byla jako
poslední prvek odstraněna betonová železniční zarážedla.
Pozůstatky vlečky do armádního skladu situovaného mezi ulicí
Šumavskou a Domažlickou vychází z bloku vojenských budov bránou na ulici Domažlické. Bývalá trasa vedle někde v místech dnešního chodníku ulicí Kartouzskou až
k Palackého třídě. Na křižovatce Palackého - Kartouzská u
Veterinární školy je oblouková opěrná
zeď.
Byla zde výhybka která spojovala koleje železniční s pouliční dráhou.
Královopolská vyráběla
v té době
šaliny zvané "plecháče", v Praze zase měli "ponorky". Lokomotiva je po vlečce dotlačila až na
koleje pouliční dráhy, tam tramvaj zvedla koš a odjela vlastní silou (viz
fotografie). Odstranění
kolejí proběhlo až při výměně
dlažby mezi kolejemi za panely. V ulici Kartouzská
(kde je dnes parčík) vedla vlečka zemním zářezem. V padesátých letech
byla zemina mezi kolejemi a silnicí odtěžena,
a na takto vzniklé ploše se na podzim překládaly brambory z vagónů na
auta. Vzhledem k tomu, že naši opálení spoluobčané vydatně
"pomáhali" překládce to bylo později
zrušeno.
Na začátku ulice A. Macka je v dlažbě a v trávě zachován cca 10 m dlouhý úsek kolejnic. Poté trať pokračovala na vysokém náspu směrem k ulici Poděbradově. Nahoře na náspu jsou shnilé zbytky pražců.
Ulici Poděbradovu vlečka překonávala ocelovým mostem (viz
první obrázek), dnes po něm není ani památky.
Podle pamětníka zde nejdříve jezdily parní lokomotivy, později
diesely. Tyto motorové
lokomotivy byly však těžké
a došlo k prohnutí mostu přes ulici Poděbradovu,
které bylo tak velké,
že bylo viditelné i okem. Za silnicí se násep opět zvedá a pokračuje mezi domky a pozemky firem dále směrem ke starému královopolskému nádraží. Na náspu jsou opět zbytky pražců.
Asi uprostřed mezi bývalým mostem na Poděbradově
ulici a mostkem (viz dále) je kamenný
tunýlek pod náspem,
který se dal projít.
Nyní jsou oba vchody
zasypané. Asi 350 m od ulice Poděbradovy se nachází zbytky
mostku, který sloužil podniku Prefa (před válkou Pelíšek)
k dopravě betonových
prefabrikátů na skládku.
Pod mostkem vedly úzké koleje. Dnes je mostek je tvořen dvěma pilíři o výšce 2 m z pískovcových kvádrů. Původní mostovka (snad příhradová) byla snesena a nahradilo ji dřevěné provizorium. Předpokládám, že se tak stalo při budování chodníku hojně využívaného pejskaři. Z kamenné římsy pilířů vyčnívají dosud zbytky zábradlí (ohnuté ocelové profily). Poznámka:
V roce 2008 byl tento most kompletně zlikvidován. Dále od mostu pokračovala linie vlečky do areálu nádraží, které zde dnes již nenajdeme -
bylo zbouráno při stavbě svitavské radiály.

Prameny:
Filip, V.: Brno - staré pohlednice, VI. díl (Královo Pole), Brno 2001
100 let elektrické pouliční dráhy v Brně (1900-2000), Tramvajklub
Brno, Brno 2000
Šujan, F.: Dějepis Brna, 1928
Dížka, P.: Proměny století, Brno, 2003
Archiv R. Černého
Archiv J. Runštuka
|