Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt


 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact


Ostatní: Vlečkový most Ježkovy továrny v Blansku

Miscellaneous: Old steel bridge of ther Jezek factory in Blansko


Summary:The article describes a steel bridge that used to span across Svitava river close to the Jezek machinery factory. In 2009, the old bridge was moved to a new location to form a small railway exposition


U blanenského supermarketu Billa mohou nakupující od podzimu 2009 narazit na neobvyklý artefakt - na břehu řeky Svitavy zde leží snesená konstrukce příhradového mostu k bývalé Ježkově továrně. Na prvním leteckém snímku je most ještě na svém původním místě a překlenuje řeku, druhá letecká fotografie již zachycuje nové umístění mostu.

Poměrně zajímavá je historie této technické památky.

1873-1910 (původní lokalita Dolní Mokropsy)

Od roku 1862 spojoval břehy řeky Berounky u obce Dolní Mokropsy most, který byl vyroben začátkem druhé poloviny 19. století ve Vídni. Most byl postaven podle tzv. soustavy Ing. Schiffkorna, měl pět polí a celková jeho světlost byla 135,76 m. Koncepci Schifkorn často používali v druhé polovině 19. století i bratři Kleinové, stavitelé prvních železnic v českých zemích. Tento jednokolejný most měl během 49leté existence dosti smutný osud. Již při stavbě podemlela v roce 1862 únorová povodeň nedohotovený pilíř. Při květnové povodni o deset let později voda opět podemlela jeden pilíř a železná konstrukce dvou polí se zřítila. Při této katastrofě zmizel ve vlnách Berounky šestnáctiletý chlapec a nebyl nikdy nalezen. V letech 1873 až 1877 bylo dřevěné provizorium i se dvěma konstrukcemi Schiffkornovými vyměněno za železnou konstrukci příhradovou. Most měl po této úpravě jedno pole Schiffkornovo o světlosti 22 m a dvě železná příhradová pole, každé o světlosti 60 m. V roce 1883 bylo poslední pole Schiffkornovy konstrukce nahrazeno opět konstrukcí příhradovou. V letech 1907 a 1908 došlo na stavbu druhé koleje ze Smíchova do Berouna. Dvoukolejný most byl postaven v letech 1910 – 1911, má délku 170,3 m a tři otvory o světlosti 50,5 + 61 + 50,5 metru o rozpětí 52,2 + 62,79 + 52,2 m. Na vzácné černobílé fotografii níže je vidět most po povodni v roce 1872, barevná fotografie pak ukazuje dnešní mokropeský most.

1910-1913 (převoz a nové umístění mostu v Blansku)

Staré příhradové konstrukce byly tedy v roce 1910 definitivně sneseny a pravděpodobně poté o jedno z polí projevila zájem firma společnosti K. & R. Ježek v Blansku, která vyráběla úspěšně širokou škálu zemědělských strojů (pozdější ADAST). Most odkoupila od státních drah za 4 880 korun a nechala jej po železnici převézt do Blanska. Zde byl most zkrácen a instalován na závodní vlečku továrny přes řeku Svitavu. Most má celkem 10 hlavních podélných příhradových nosníků z úhelníků a plechů. Ve spodní části je 11 příčných příhradových nosníků z válcovaných profilů. Celý most je dlouhý 24,5 m, široký 5,5 m a má hmotnost 56 t. Most byl umístěn na jednom konci do opěrné zdi u železniční trati, na druhém břehu pak na zděný pilíř těsně u řeky. Protože byl v této pozici příliš krátký, bylo zbývajících 5 m překlenuto plnostěnnou svařenou ocelovou konstrukcí o poloviční šířce.

1945 (neúspěšná likvidace německou armádou)

Na konci druhé světové války byl most ženisty ustupujícího wehrmachtu podminován a určen k destrukci. Nedošlo k ní díky statečnému zásahu zaměstnance Ježkovy továrny Karla Musila, který se ráno 9. května 1945 těsně před plánovaným odpálením mostu proplížil k nastraženým náložím a vytrhal přívody k náložím. Následně po mostě přešly blíže neurčené jednotky Rudé armády. Únosnost mostu však zřejmě nestačila na přejezd těžké techniky, proto byla prakticky ihned zahájena stavba dřevěného nouzového mostu u vlakové zastávky.

1991 (technická zpráva o stavu mostu)

V technické zprávě z roku 1991 bylo konstatováno, že mostní konstrukce byla celkově napadena korozí, místy byly zcela odpadlé hlavice nýtů, byly zkorodovány plechy podlah a ve špatném stavu byla i ložiska mostu.

1996 (likvidace tovární vlečky)

Svou funkci plnil blanenský "železný" most až do roku 1996, kdy byl v jeho blízkosti postaven supermarket Billa, koleje byly sneseny a vlečka definitivně zrušena. Trasa vlečky v místě křížení okresní silnice byla zapravena silničním asfaltem. Dnes je zde jen mírná elevace vozovky patrná při jízdě autem po hlavní silnici. Samotný most zůstal na svém místě a chátral. Používali ho obyvatelé Starého Blanska jako zkratku do města, ačkoliv stav některých podlahových ocelových plátů již nevzbuzoval důvěru a oba vstupy na most byly uzavřeny uzamknutými bránami.

2008 (protipovodňová opatření na řece Svitavě a přesun mostu)

V roce 2008 stál most v cestě protipovodňovým opatřením na Svitavě a rozhodovalo se o jeho dalším osudu. Díky aktivitám občanského sdružení Kolejová byl most 9. listopadu 2009 snesen a umístěn na navigaci Svitavy. Jednalo se o technicky náročnou operaci s dvěma jeřáby. Most nevážil původně odhadovaných 40, ale 56 tun, byl proto odsouván z prostoru nad řekou postupně. Byl při tom opřen o jeden z původních pilířů. Musela se také měnit místa, za kterých byl na jeřáby pověšen, aby byla správně rozložená jeho váha. 

Současnost

Dnes je most umístěn u cyklostezky na břehu řeky a členové sdružení pečují o jeho stav novými nátěry. V budoucnu sdružení počítá se zřízením malé železniční expozice. Ve velké oblibě mají Ježkův most blanenští bezdomovci. V roce 2010 byl Ježkův vlečkový most prohlášen kulturní památkou. Na konci roku 2014 vedení města Blanska projekt malého železničního muzea neschválilo. Z prohlášení pracovníků blanenského odboru investic a územního rozvoje s pozemky problém není, otázkou však je, jak by projekt prošel přes územní řízení a jaké stanovisko by k němu ještě zaujalo Povodí Moravy, protože leží v záplavovém území.

Vlečka Ježkovy továrny

Pozornost si jistě zaslouží i samotná vlečka Ježkovy továrny. Ta se přirozeně napojovala na hlavní železniční trať Brno - Česká Třebová. Protože koleje trati a stanice Blansko byly velmi blízko u břehu řeky, nebylo možné běžným způsobem zavést odbočku na most. U nádraží Blansko byla výhybkou č. 25 vytažena ze staniční koleje č. 4 kusá kolej, na níž byla postavena točna A o průměru 7,5 m, kde se jednotlivé jednonápravové nákladní vozy otáčely ručně o 90 stupňů na kolej vlečky. Na točnu navazoval příhradový most a dále vlastní kolej závodní vlečky. Po ní byly vagony pomocí lana a navijáku dopraveny do areálu továrny. Přitom vlečka křížila okresní silnici č. 374 pod úhlem 78 stupňů. V areálu závody pokračovala kolej nejprve rovně mezi budovy, načež následovala točna B podobná typově točně A. Z točny B vedly koleje kolmo k příjezdové koleji vpravo a vlevo. V roce 1963 již byly obě točny zastaralé a svými poměry i únosností nevyhovovaly požadavkům moderní přepravy. Po točně A se na břehu řeky dochovaly nepatrné zbytky a kousek kolejnic. Koleje v celém areálu závodu spolu s točnou B zmizely beze stopy. V archívu občanského sdružení Kolejová se nachází dobová dokumentace ze stavby mostu, protokol o žádosti o zřízení vlečky i nákresy Ježkova mostu a točen. 

Za pomoc při sestavení tohoto článku děkuji J. Ambrosovi ze sdružení Kolejová.


Prameny:

http://www.tyden.cz

http://blanensky.denik.cz

http://www.cd.cz

http://www.zelpage.cz

Materiály Občanského sdružení Kolejová

Archiv Jiřího Zahradníka, Beroun

Jaroš, Jiří: Příhradový železniční most Ježkovy továrny v Blansku. Historicko-technická studie. Sborník Muzea Blansko, 2004



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.