Spešov – bývalá cihelna Chlupových
Spesov – Former Brickwork of Chlup family
Summary:The article describes buildings of old brickwork in Spesov. A small kiln was used to process local soil. Bricks from the factory used to have several markings including J. CH, F.CH. Most of them contained reference to owner family name: Chlup.
Stručná historie spešovské cihelny
Počátky provozu cihelny dle dochovaných údajů z rodinného archivu Chlupových sahají do poloviny 19. století, kdy se do Spešova přistěhoval jistý Jákob, čvrtláník z Rájce. Právě on je považován za prapředka později velmi rozvětvené rodiny Chlupových, která měla dvě hlavní větve: spešovskou a černohorskou. Dnes již asi přesně nezjistíme, kdo z rodiny či jejích známých nalezl na severozápadním okraji obce poblíž cesty vedoucí dnes ke koupališti poměrně rozsáhlé ložisko kvalitní spraše*. Jasné není ani to, zda již tehdy toto místo leželo na rodinných pozemcích nebo byla půda zakoupena až v souvislosti s rozhodnutím o zahájení výroby cihlářského zboží. Faktem zůstává, že cihelna byla v plném provozu koncem 19. století za Františka Chlupa (1874-1953), praděda dnešního majitele. S rostoucím objemem výroby se zvětšoval i vytěžený prostor hliniště a přibývaly jednotlivé provozní budovy cihelny, zejména dřevěné sušárny cihel s otevřenými bočními stěnami. V této době byla výroba převážně ruční na základě objednávek konkrétních zákazníků**. Osazenstvo cihelny zajišťovalo přitom nejen samotnou výrobu cihel, ale i transport hotového zboží na místo určení, většinou až na pozemek stavebníka. V té době byl pokračovatelem rodinné tradice Františkův syn Jan Chlup (1913 - 1980), který přišel se zajímavým podnikatelsko-urbanistickým záměrem.
Děda chtěl odtěžením hlíny v linii rovnoběžné s korytem potoka
získat prostor pro vznik nové ulice v pokračování domů č. p. 66, 67 a 68
východním směrem. Nakonec z toho sešlo, ale myšlenka to byla pěkná. (K. Chlup)
Karel Chlup, současný vlastník spešovského domu č. p. 173 v areálu bývalé
cihelny a vnuk Jana Chlupa vzpomíná, že v rodině se traduje řada historek o
potížích, které měl dědeček Jan s rozšiřováním cihelny:
Děda se urputně snažil zvětšit plochu cihelny a musel skoupit okolní pozemky od
jejich majitelů. Často se ovšem stalo, že ti mu odmítli své grunty prodat. Děda
tedy pracně hledal třetí osoby, které byly ochotny si vyměnit své vlastní
pozemky s těmito stávkujícími majiteli a posléze potom své majetky dědečkovi
prodali. Tak si představte, jak toto martýrium bylo psychicky a časově náročné.
(K. Chlup)
Počátek zavedení strojní výroby cihel ve spešovské není spolehlivě doložen. V
rodinném archívu se dochoval nabídkový list z počátku 30. let 20. století, kde
blanenská továrna K. R. Ježek nabízí majitelům cihelny vedené tehdy otcem
dnešního majitele Karlem Chlupem (1910-1981) dodání armatury a dalších komponent
na stavbu kruhové pece. Kolem roku 1930 tedy s největší pravděpodobností
definitivně končila ruční výroba cihel v podniku a tím i označování výrobků
značkami. Nové vybavení bylo umístěno do strojovny v areálu cihelny, která se
jako jedna z mála dochovala do současnosti. Surová hlína se po nakopání
dopravila po šikmé rampě do míchače v horním patře strojovny, kde bylo upraveno
složení směsi přidáním ostřiv a dalších přísad. Z míchače hlína gravitačně
putovala do děličky, z níž byla tlakově vysunována v nekonečném pásu s průřezem
odpovídajícím vyráběným cihlám. Z tohoto pásu odřezávali dělníci již tvarově
dokončené měkké polotovary. Do budovy následně vjížděly manipulační vozíky
úzkorozchodné drážky, které dosud vlhké budoucí cihly rozvezly do jedné z
několika dřevěných sušáren. Po vysušení byly cihly vypáleny v peci a posléze
připraveny k expedici. Co se týče vlastního srdce cihelny, tedy cihlářské pece,
žádné podrobnější informace o ní se bohužel nedochovaly.
Koncem 30. let dvacátého století narazili kopáči v ložisku cihlářské hlíny na písek***. Protože se jednalo i v tomto případě o cennou surovinu, bylo rozhodnuto pokračovat v kopání a takto získaný písek odprodávat slévárnám v Blansku a Adamově. Byla vyhloubena štola do stěny hliniště a z ní byl písek vyvážen ven na vozících. Před ústím štoly byla vyhloubena šikmá nájezdová rampa cca 1,5 m pod úroveň terénu. Do této sníženiny najel vůz, na který byl potom písek naložen. Když byla poloha kvalitního písku vytěžena, bylo ústí štoly zasypáno.
Někdy v 90. letech jsem se snažil zasypaný vstup do štoly nalézt, moc mě to zajímalo, vím, že tam někde je. Pomáhali mi i známí s bagrem, ale nepovedlo se nám to. Tak mám tady od té doby vykopanou takovou šikmou chodbu na památku… (K. Chlup)
Produkce v cihelně Chlupových pokračovala až do druhé světové války. Při výrobě cihlářského zboží zde často vypomáhali najatí dělníci.
Bývalo to tak, že v cihelně pracovala rodina majitele a na větší zakázky byli najímáni dělníci ze Spešova i okolních obcí. Tito lidé bydleli v domku, který se nazýval „cimra“ a nacházel se asi 100 m jižně od dnešního domu č. p. 173. Bývaly tam 2 místnosti a kuchyně, kde si dělníci sami vařili. Dnes je tam jen zahrada na sousedově pozemku, všechno je pryč. (K. Chlup)
Za okupace byla výroba utlumena, na konci války pomáhali majitelé cihelny spoluobčanům s opravou domů poškozených bombardováním****. Na tyto účely jim byly darovány nebo výhodně prodány již vyrobené cihly složené v areálu cihelny. Ne vždy však jednání probíhala v přátelském duchu.
Naši mi vyprávěli, jak po osvobození přišli jednou do cihelny příslušníci Revoluční gardy a požadovali od majitele vydání všech cihel a zadarmo. Vzepřít se, to nešlo, byla to tenkrát divoká doba. (K. Chlup)
Krátce po 2. světové válce byla výroba cihel v Chlupově cihelně ukončena, vybavení provozu chátralo a bylo postupně likvidováno. Hliník zarostl a byl částečně upraven na zahradu. Dřevěné budovy sušáren byly zbourány v 80. letech 20. století. Strojovna cihelny byla kolem roku 2005 adaptována k jiným účelům a tím se historie spešovské cihelny Františka Chlupa definitivně uzavřela.
Nálezy značkovaných cihel ze spešovské cihelny Chlupových
Na cihlách ze spešovské cihelny byly dosud identifikovány tři typy značek. První z nich je značka s 5 cm vysokým písmenem CH bez druhé iniciály a jakéhokoliv ohraničení. Tyto cihly jsou poměrně vzácné, několik jich bylo nalezeno přímo v areálu cihelny (viz obrázek). Z éry Františka Chlupa pochází značkované cihly s různými variantami majitelových iniciál (F. CH., K. CH. F., F. CH. E, W. F. CH., F. CH. Y. Ke značce F. CH. v ozdobném rámečku se dodnes dochoval kovový štítek se stranově obrácenými pozitivními iniciálami. Větší otvory po stranách štítku sloužily k připevnění štítku na dno formy pomocí dvou vrutů (viz obrázky). Když byl majitelem cihelny Jan Chlup, byly cihly opatřovány značkami s iniciálami J. CH. v obdélníkovém poli. K této značce se dochovala celá dřevěná forma i se štítkem. Štítek je připevněn ke dnu formy dvěma vruty s kuželovou hlavou (viz obrázky). Několik pěkných ukázek značkovaných cihel ze spešovské cihelny je součástí expozice historického cihlářství otevřené v roce 2014 v senetářovském muzeu.
Poznámky
* Spraš je úlomkovitá usazená hornina eolického původu (navátá větrem). Hlavní složkou je jemný křemitý prach s příměsí uhličitanu vápenatého. Okrová barva je ovlivněna přítomností oxidů železa. Spraše jsou obecně velmi vhodné pro cihlářskou výrobu.
** Při ruční výrobě se nakopaná cihlářská hlína smíchala s vodou, namíchala s příměsemi a v plastickém stavu ručně plnila do dřevěných forem (tzv. kadlubů) vysypaných pískem. Z nich se potom vlhké polotovary vyklepávaly na dřevěné desky a odvážely na vysušení. Cihlářské značky (tzv. kolky) mohly být na cihly umisťovány ručně nebo formovou metodou, kdy byl štítek se značkou připevněn na dno formy a při jejím naplnění se do vlhké hlíny otiskl jako negativ se všemi detaily. Vývojově starší a v naší oblasti poměrně vzácné pozitivní značky vznikaly tak, že se značky vyryla přímo do dna formy, takže na hotové cihle "vystupovala" ven. V případě popisované spešovské cihelny se používaly výhradně značky negativní.
*** Okolí Spešova má v podloží sedimenty svrchní křídy. V našem případě se nejspíše jednalo o pískovce mořského či sladkovodního cenomanu.
**** Ve dnech 24. a 25. 4. 1945 byla obec bombardována letci Rudé armády.
Prameny:
VARNER, David: Příspěvek k historii rodinné cihelny Chlupových ve Spešově. Sborník Muzea Blansko 2015.
Archiv a vzpomínky K. Chlupa (nar. 1955)
Kronika obce Spešov, svazek III.