B a d a t e l n a   2 0 2 4

 

Úvod | Cihlářství | Doprava | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní Pozorovatelny | Vojenství | Odkazy | Kontakt


Home | Brickmaking | Transportation | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military | Links Contact 


Blansko – bývalá Nejezchlebova cihelna

Blansko – Former Nejezchleb Brickwork

Summary:The article describes buildings of old brickwork that had been in operation until 1980s. Formerly property of Nejezchleb family, it was leter included in a socialist entrprise to produce bricks for Blansko area. There is a circular Hoffman kiln with oval plan configuration and successive chambers for continous brick production. Upper floors of the brick factory has been used for brick drying process.

Starou opuštěnou cihelnu na Starém Blansku pod Olešnou zná ve městě snad každý. Nepříliš známá je však její historie, která se táhne od 30. do 70. let 20. století. Byly zde vyráběny cihly pro většinu blanenských domů. V roce 1925 cihelnu založil pan Nejezchleb. Nejdříve se zde vyráběly cihly německého rozměru, později cihly klasické. Výroba probíhala v kruhové Hoffmanově peci.

Kruhová (Hoffmannova) pec byla vynalezena na přelomu 18. a 19.století. Pec mela tvar kruhového kanálu obezděného žáruvzdorným zdivem, který byl rozdělen na komory a každá byla napojena na společný komín uprostřed. Uhlí se do komor dostávalo průduchy ve stropě. Zbytkové teplo se využívalo k sušení zboží v ostatních komorách. Po vypálení jedné komory a vyvezení protilehlé, se celý proces posunul o jednu komoru. Pro usměrnění proudění vzduchu byla čerstvě navezená komora oddělena přepážkou z papíru nebo textilu, která byla zničena přibližující se horkou zónou. Tento typ pece znamenal přechod ke kontinuálnímu výpalu. Průměr a výška tunelu dosahovaly až 8 m a tvar byl později změněn na oválný z důvodu úspory místa. Obvod pece býval i delší než 250 m.

 

 

Koncem druhé světové války byly v cihelně uskladněny barvy firmy Ladislav Raný a dřevěné hranolky firmy Tesařství Jakubec. Při útoku sovětských bitevníků dne 26. 4. 1945 byly tyto zásoby zapáleny a došlo k požáru. Dnešní majitel pan Nejezchleb k tomu dodává:

Mohlo se jednat o chybu v navigaci při leteckém útoku. Dělostřelci mají azimut 0 na severu, protiletadlové jednotky na jihu. Proto byly místo blanenské Salmovy cihelny v Palavě zasažena omylem naše cihelna.

Po válce se Nejezchlebovi snažili obnovit výrobu, v roce 1948 však byla cihelna znárodněna. V roce 1950 byla cihelna začleněna do blanenského podniku komunálních služeb a v roce 1960 se stala součástí státního podniku Cihelny Gustava Klimenta, n. p. Brno. Z této doby pochází značky CGK na cihlách zde vyrobených. V roce 1975 zde byly výroba ukončena. Po roce 1989 byla cihelna vrácena rodině původních majitelů. Bohužel hliník byl v dobách totality zavezen a budovy byly zchátralé. Obnovení výroby cihel tedy nebylo reálné. Dnes probíhá jen údržba areálu a osud cihelny je nejistý. Na fotografiích je vidět budova cihelny, domek, kde bydlí potomci majitelů, zbytky cihlových výrobků s označením CGK, spodní patro cihelny, vnitřek monumentální kruhové pece, první patro cihelny, kde byly otvory pro doplňování paliva do pece, a horní patro s manipulačním vozíkem, kde se cihly před vypálením sušily.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cca 100 m od budovy cihelny se nachází zarostlý hliník a v něm reziví pásový dopravník na kolejovém podvozku, bez motoru a příslušenství. V místech, kde býval pás na kladkách, prorůstají mezi rameny dopravníku stromy...

 

 

 

 

Prameny:

Archiv p. Nejezchleba